Olympijská výzva

14. březen 2007

Pražští radní věří, že naše hlavní město může být dějištěm olympiády. Magistrát pohlíží k roku 2016 či 2020, ale už nyní je aktuální, zda přihláškou oslovit Mezinárodní olympijský výbor. Podle pražského primátora jsou rozhodující ekonomické argumenty a ty jsou prý ohledně pořadatelství olympiády slibné. Praha se tedy nejspíše přihlásí. Aby o své schopnosti zvládnout jednu z nejprestižnějších akcí konaných na této planetě přesvědčila Mezinárodní olympijský výbor, bude muset ještě před tím přesvědčit domácí skeptiky a nadchnout pro věc Pražany.

Bez shody, že jde o dobrý byznys, a bez nadšení veřejnosti nemá valnou cenu pouštět se do lobbingu, ve kterém naposledy neuspěla ani Paříž. Olympiáda je v každém případě výzva. Třeba Číňané se rozhodli změnit kvůli olympiádě řadu svých návyků a zvyklostí. Odnaučují se plivání na ulici, berou lekce správného chování ve frontách a taxikáři pilují angličtinu. Z jídelních lístků pak v době olympiády zmizí žraločí ploutve či hadi, aby u zahraničních návštěvníků neutrpěla čínská národní image.

V případě Prahy je ekvivalentem hadů a žraločích ploutví korupce. Průhledně investovat do infrastruktury stovky miliard korun je zatím představa z říše snů. Jenomže olympiáda je snem. Hledíme do budoucnosti, kdy už se i u nás konečně bude platit eurem, dávnou minulostí budou americká víza a pětina energetické spotřeby bude z obnovitelných zdrojů. Zemi povede nová generace politiků, nedeformovaná totalitou, a na Hradě budeme mít prezidentku. Třeba se povede i ta olympiáda, aniž by miliardy, které bude stát, rozkradli mafiáni s bílými límečky. Diskutujeme zkrátka o snu a snít není špatné.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.