Olga Špátová o natáčení s Karlem Gottem: Měla jsem pocit, že se dotýkám možná i smyslu života
Karel Gott byl v naší rodině už v 70. letech, vzpomíná dokumentaristka Olga Malířová Špátová. Její otec Jan Špáta tehdy natočil dokument Jdi za štěstím. „I můj muž Jan Malíř v roce 1986 jako kameraman točil s Karlem. A pak vznikly dva moje filmy. Jak říká Karel i já, nejsou to náhody. Karel je opravdu takové naše rodinné dědictví,“ usmívá se v Hovorech. V říjnu měl premiéru její dokument Karel o kariéře a posledních měsících života populárního zpěváka.
Gott ji sám oslovil, aby o něm natočila film. „Přála jsem si, aby to byl snímek, který bude hluboký, kde se více dostanu k jeho duší, k jeho smýšlení o životě. Takže doufám a věřím, že to není film oslavný, pouze v záři reflektorů. Snažila jsem se prodrat tím šoubyznysem, tím pozlátkem za opravdovým Karlem,“ líčí Malířová Špátová.
Čtěte také
Gotta měla ráda od dětství. „Protože jsem měla ráda ten tátův film, kde byl takový rebel a měl dlouhé vlasy a líbil se mi,“ vzpomíná. Sama první film o Karlu Gottovi natočila před třinácti lety k jeho sedmdesátinám. Myslí si, že věk ho příliš neměnil.
„Ale změnilo ho to, že věděl, že už ho čekají poslední měsíce života. A tam jsem měla pocit, že se dotýkám možná i smyslu života. Najednou jsem tam cítila, jak se z něj stává člověk, který si váží každého dne, který je vděčný za každé setkání s lidmi, který se raduje z toho, že může být se svými malými holkami. Každá tato rodinná chvíle, ale i setkání s přáteli, vzpomínka na jeho politickou slabost, kdy se nepostavil odvážně k minulému režimu, najednou to všechno bylo v mém filmu v jiném světle. Všechno mělo jiný význam,“ líčí.
Nechci nikdy nikomu ublížit
O nevyléčitelné nemoci Gotta se filmařka dozvěděla v průběhu rozjetého natáčení. Přiznává, že původně zamýšlela, že snímek Karel bude jiný.
Čtěte také
„Ne že by neměl měl být méně hluboký, to vůbec ne. Ale měsíc po začátku natáčení jsem zjistila, že Karel opravdu onemocněl a jeho manželka Ivanka mi řekla, že mu nezbývá příliš moc času. Pro mě to bylo zvláštní, jako zdvižený prst okamžitě začít pracovat ještě intenzivněji než předtím a ještě více se nebát. Přála jsem si, aby film byl co nejautentičtější. A o to více mě jeho nemoc k tomu motivovala,“ popisuje.
Je krásné, jak říká, že scénář píše sám život a že se všechno stále proměňuje. „Já musím stále na ten život reagovat. A pak přichází fáze, kdy všechen materiál vezmu a přepíšu na barevné lístečky a stavím to doma. A je krásné, jak mě to stále překvapuje, ten dokumentární film,“ dodává.
Já toužím po pravdivém filmu, ale nechci nikdy nikomu ublížit.
Olga Malířová Špátová
Hodně lidí podle režisérky touží po tom, aby ve filmu byly stinné stránky, slabosti a nějaká konfrontační témata.
„Já toužím po pravdivém filmu, ale nechci nikdy nikomu ublížit. To je pro mě naprostý základ. A uvědomuju si, že život není příliš dlouhý. Rozhodla jsem se ho strávit s lidmi, kteří nás mohou svou tvorbu a svým přístupem k životu posílit a posunout. Ale uvědomuju si v průběhu svého zrání, že už se méně bojím jít do témat, která nejsou úplně laskavá, hodná, hladivá,“ přiznává.
Máma je mou dramaturgyní v politických tématech
Nedávno řekla, že všechno, co se v životě z kameramanské práce naučila, má od svého otce Jana Špáty. Přiznává, že ji ovlivňuje i její manžel, také kameraman, Jan Malíř.
Čtěte také
„Oni se shodují v mnohém. Ale můj Honza má v sobě takovou radost, takovou pozitivní povahu. Táta měl malinko sklon k trápení ze světa, z politiky, z toho, co se dělo. Měl takové drobné úzkosti, jak to bude dále. Táta byl velký filozof, hodně se tím trápil. Ale Honza mě učí zdravému přístupu k životu, nepropadat strachu a radovat se z každého dne. A učí mě i filmařské odvaze. Protože já často lpím na výtvarné dokonalosti a on mi říká: Nebuď tak formální, nezapomeň na to, že na prvním místě je člověk,“ popisuje.
Pozoruju mámu, jak se umí ptát, jak jde za tématem. Je mi také dramaturgyní v politických tématech v mých filmech.
Olga Malířová Špátová
Filmařské zkušenosti ale čerpá také od své matky, dokumentaristky a režisérky Olgy Sommerové.
„Dělám jí kameru na jejích filmech. Pozoruju mámu, jak se umí ptát, jak jde za tématem. Ona mi je také dramaturgyní v politických tématech v mých filmech. Protože máma je srdcem velká politička. Udělala spoustu filmů o chartistech, disidentech, je to bojovnice proti minulému režimu, takže s ní se také radím v těchto tématech,“ vysvětluje dokumentaristka Olga Malířová Špátová.
Byly některé záběry filmu Karel natolik intimní, že se rozhodla je nepoužít? Zůstala nějaká otázka, na kterou se nestačila zeptat? Plánuje ujmout se také režie hraného filmu?
Poslechněte si celé Hovory, ptá se Vladimír Kroc.
Související
-
Mít čtyři sourozence mě naučilo, abych pořád někoho nesoudila, říká castingová režisérka Hamplová
Způsob práce castingové režisérky Maji Hamplové charakterizují slova empatie a laskavost. Ona sama tvrdí, že ji to naučilo dětství a dospívání se čtyřmi sourozenci.
-
Zeman společnost rozděluje, ale každý na tom máme spoluodpovědnost, říká režisérka Petra Nesvačilová
Jako režisérka a herečka se necítí vzdělaná na to, aby se vyjadřovala k politice. I přesto se jí to ale často stává. Rozlišit mezi dobrem a zlem, podle ní není jednoduché.
-
Sommerová: Na rozdíl od lidí ze Západu máme vůči Rusku a komunistické totalitě obranné instinkty
Poslední celovečerní film Olgy Sommerové patří osobnosti Jiřího Suchého. „Byla to krásná spolupráce. Je to člověk, který nade vše vyznává humor,“ vzpomíná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.