Oldřich Bureš: Na půdě OSN zatím není ani shoda v tom, jak definovat terorismus
Prezident Miloš zeman chce v OSN apelovat na přijetí rezoluce Rady bezpečnosti o boji proti terorismu. Rezoluce předpokládá, že ozbrojené síly Spojených národů budou moci operovat i jako protiteroristické jednotky.
Na toto téma jsme se zeptali Oldřicha Bureše z Centra bezpečnostních studií pražské Metropolitní univerzity. Je v tuto chvíli reálné a myslitelné, aby ozbrojené síly OSN operovaly jako protiteroristické jednotky?
„Pokud má náš prezident na mysli operace na udržování míru, což jsou v podstatě jediné ozbrojené síly vysílané pod hlavičkou OSN, ty zatím žádný takový mandát nedostaly. Je samozřejmě teoreticky možné, že Rada bezpečnosti OSN takový mandát schválí. Ale bylo by to podle mě dost v rozporu s tím samotným názvem. Smyslem je udržovat mír. Jednotky bývají totiž vysílány, aby byly nestranné se souhlasem všech zúčastněných stran konfliktu. Muselo by to být úplně něco jiné, než co OSN dělá doposud.“
Je prezidentův návrh přelomový a inovátorský, nebo nerealistický?
„To samozřejmě záleží na osudu návrhů. To znamená, pokud by se podařilo přesvědčit členské státy OSN nebo alespoň Radu bezpečnosti OSN – pak by to bylo velmi přelomové. Na půdě OSN zatím není ani shoda na tom, jak definovat terorismus, kvůli známému rozporu jednoho teroristy a druhého bojovníka za svobodu, takže jsem k tomu poměrně dost skeptický, že by se podařilo takovou shodu na půdě OSN najít.“
Pokud by se na tom rada bezpečnosti OSN shodla, jak a kde by měly takové jednotky působit, jaký by měly mandát, a kde by měly být vysazeny?
„To jsou technické otázky, které jsou neméně důležité a celková shoda na tom zda něco takového dělat nebo nedělat. A pokud by to aspoň nějak kopírovalo mírové operace OSN, tak je tam potřeba, aby se shodla Rada bezpečnosti, byť financování je dlouhodobě zase schvalováno shromážděním. Bez větších detailů k tomu nemohu víc říct.“
Je vůbec reálné, aby proti teroristům bojovaly konkrétní protiteroristické jednotky, protože, jak víme, mnoho teroristických útoků páchají takzvaní osamělí vlci a terorismus vyvěrá v tuto chvíli i z působení takzvaného Islámského státu na území Sýrie a Iráku. Je tedy možné, aby nějaké protiteroristické jednotky úspěšně zakročovaly, proti teroristům?
„Tady jsou dvě širší otázky, které jsou s tím spojeny. První je proti jakému typu terorismu poukazujete. Ne všechno jsou to ty organizované skupiny, ne všechny jako Islámský stát, na který asi náš pan prezident primárně míří. Většina teroristických skupin žádné území permanentně nekontroluje. Druhá otázka je, že mnozí by argumentovali, že samotná válka proti terorismu není vhodný koncept v Evropě.“
Může tedy v boji proti terorismu něčeho dosáhnout OSN jako celek?
„Role OSN byla zatím z mého pohledu právě na úrovni jaksi hledání nějakého konsensu, co to terorismus vlastně je. To se zatím úplně nepovedlo a některé ty rezoluce Rady bezpečnosti OSN po 11. září už to obcházejí tím, že definovaly konkrétní činy a zakázaly například státu, aby poskytovaly své území, jako útočiště, aby aktivně bojovaly proti financování terorismu. Důležitá role OSN je v podstatě to, že funguje jako proti teoretický sekretariát.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.