Odtávání permafrostu uvolňuje metan, 20x silnější skleníkový plyn než CO2, varuje bioložka
Vědci se obávají odtávání permafrostu, který dosud fungoval jako jímka na uhlík. Co můžeme čekat, pokud bude dále stoupat globální teplota, vysvětlila v Magazínu Leonardo půdní bioložka Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
„Permafrost je věčně zmrzlý povrch země,“ uvedla vědkyně. „Nachází se hlavně v severských oblastech a jde až do hloubky 1500 metrů. Když mluvíme o odtávání permafrostu, tak hovoříme o věčně zmrzlých půdách, které zaujímají asi 8 % celkové rozlohy půd na zeměkouli.“
Povrchová vrstva permafrostu sice odtává během letní sezóny, ale spodní vrstva přibližně od 60 cm hloubky níže zůstává zmrzlá celoročně.
„V permafrostu je zakonzervováno mnohem více uhlíku, než jsme si kdy mysleli. Poslední odhady z roku 2014 tvrdí, že je zde zabudováno asi 1300 gigatun uhlíku. To je zhruba dvojnásobné množství, než je množství uhlíku v atmosféře.“
V permafrostu také přežívá velké množství mikroorganismů. „Ty se po odtátí probudí a začnou metabolizovat, tedy rozkládat uhlík. A protože potřebují energii, tak část půdního uhlíku spotřebují pro své dýchání, kterým do atmosféry uvolňují plyny jako je oxid uhličitý nebo metan.“
„Je prokazatelné, že vrstva, permafrostu, která během léta odtává, je čím dál hlubší,“ upozornila bioložka.
Uvolnění metanu významně zvýší skleníkový efekt
Jak takové odtávání permafrostu může vypadat? „Většina dějů se bude dít pod povrchem půdy. Ale po delší době si všimnete, že povrch je mnohem vlhčí, protože odtátá voda zůstane stát na povrchu. Tím pádem se zvýší vlhkost, půdy budou zaplavené, vytvoří se anaerobní podmínky, malá jezírka a mokřady, a v těchto podmínkách se zvýší uvolňování metanu.“
Vědkyně citovala z předpovědních modelů, podle kterých se oteplí zhruba o 3,5 až 4 stupně během následujících sta let. „To je obrovské oteplení. V současnosti je průměrná teplota v tundře mezi -13 až -5 stupni Celsia.“
„Uvolněním metanu z permafrostu se zvýší skleníkový efekt. A když se zvýší skleníkový efekt, může se zrychlit oteplování. Zrychlení oteplování zase akceleruje odtávání permafrostu, to může akcelerovat další biologické procesy, takže se může opravdu roztočit rychlý koloběh, který může v důsledku vést k tomu, že se zvýší koncentrace oxidu uhličitého, metanu a nakonec i oxidů dusíku, které jsou také skleníkovými plyny v atmosféře.“
Teplota v tundře se ale po oteplení dostane přes nulu, takže půdy budou roztávat do větších hloubek a zlepší se podmínky pro život půdních organismů. „A tím se roztočí koloběh uhlíku, který se začne přeměňovat částečně také na CO2 a metan.“
„Metan je skleníkový plyn podobně jako oxid uhličitý. Je ho sice v atmosféře o dva řády méně, než oxidu uhličitého, ale jeho radiační účinnost je 20x větší než radiační účinnost CO2. Uvolněním metanu se v podstatě zvýší skleníkový efekt,“ popsala zatím skryté riziko globálního oteplování Hana Šantrůčková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.