ODS nepovede Topolánek, ale Topolánkovci

V těchto dnech se rozhoduje, do jaké míry se České republice a její budoucí vládě podaří ony gigantické a dlouhá léta odkládané problémy splnit. Nic z toho však není na titulních stranách médií, protože se blíží kongres ODS. Jeho delegáti budou rozhodovat o novém vedení strany a nic z rozpočtových, penzijních a korupčních problémů je nezajímá. Ovšem právě jejich rozhodnutí je nutným předpokladem, aby se v řešení problémů nějak pokročilo.I když ODS ve volbách ztratila patnáct procent hlasů, přesto bude právě ona lídrem nastávajících změn. Otázka tedy zní, koho budeme mít v čele v boji s krizí a korupcí, protože pod vedením téměř jistého předsedy Petra Nečase vzniká nová ODS, která bude úplně jiná, než ta stará, Topolánkova.

Termín „nová ODS“ je ovšem jen marketingovým tahem organizátorů kongresu. Ve skutečnosti se dá říct, že favority na řízení strany jsou lidé, které by se do jejího čela dostali, i kdyby ji řídil Mirek Topolánek. Zcela jisté to je v případě obou moravských kandidátů, které bývalý šéf označil za budoucí hvězdy své strany. Pavel Drobil z Ostravy a Pavel Blažek z Brna jsou zástupci byznysu. Drobilovi patří několik firem na severní Moravě a Blažek je místopředsedou představenstva v městské firmě, která řídí největší developerský projekt na území Brna. Jde o známé Jižní Centrum, které prosazuje například přesun hlavního nádraží.

Platí to i pro oba české favority. Topolánek měl zásadní problémy s pražskou organizací, když se ale potřeboval ve vedení strany zbavit primátora Pavla Béma, tak se s Prahou dohodl na Davidu Vodrážkovi, starostovi Prahy 13. Také on má pozici místopředsedy prakticky jistou. Za střední Čechy se má do čela strany dostat europoslanec Pavel Cabrnoch. Ten nepatřil k Topolánkovým nejbližším, ovšem jeho kandidaturu prosadili poslanec Pavel Tluchoř a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr, kteří do nejužšího kruhu Topolánkových spojenců naopak patřili. Do výčtu nezapadá jen poslední favorit, jihočeský Martin Kuba, kterého prosazuje do vedení vlivný místostarosta Hluboké nad Vltavou Pavel Dlouhý.

O tom, že se naplňují Topolánkovy představy i bez Topolánka svědčí ještě jedna okolnost. Když se loni v prosinci Topolánek na kongresu bránil soustředěnému útoku některých regionálních politiků, využil termínu „kmotr“, kterým označil všechny své soupeře. Upozornil tak na praxi, že v některých regionech rozhodují o politice ODS lidé s významnými kontakty na podnikatelskou sféru, kteří někdy neváhají k posílení své pozice kupovat hlasy. Díky této strategii v prosinci svou pozici obhájil. Ovšem už v březnu se mu takzvaní kmotři pomstili. Mají silný vliv ve výkonné radě a skandálního mediálního Topolánkova vystoupení využili k tomu, že ho odvolali z funkce předsedy. Teď se však kyvadlo vrací na druhou stranu a Topolánkovi dědicové v čele s Tluchořem, Šnajdrem, Drobilem a Blažkem vracejí úder těm, kdo před třemi měsíci Topolánka svrhli. Netýká se to jen takzvaných kmotrů, ale také dosavadních místopředsedů Petra Gandaloviče a Petra Bendla. Přitom na ně označení kmotr sedí o dost méně, než na některé zástupce nové ODS.

Slabinu celého plánu ukazují jen dobré šance jihočeského místopředsednického kandidáta Kuby, kterého prosazuje již zmíněný Pavel Dlouhý, Topolánkem rovněž zařazený mezi kmotry. Také ještě není jisté, že se plán velkých regionů, tedy Prahy, středních Čech, Brna a Ostravy podaří uskutečnit. Přece jen se hlasuje tajně. Na celém popisu situace stojí za pozornost, že se při něm nemusí mluvit o Petru Nečasovi. Pokud je tedy popis výstižný, tak to pro nového předsedu nevěstí nic dobrého. Nebude mít vliv na to, kdo se dostane do vedení strany, rozhodovat budou čtyři nejsilnější regiony. Pokud se dříve Topolánkovi nelíbilo, že regionální politici příliš ovlivňují stranické poměry, tak Nečas se bude muset smířit s tím, že regiony budou prostě stranickému vedení diktovat. Pro Prahu, Brno nebo Ostravu také neexistuje důvod nepřidělit část moci třeba právě jižním Čechám, i když o jejich nejvlivnějším politikovi hovořil Topolánek jako o kmotrovi. Nasvědčuje tomu i fakt, že předkongresová debata ignoruje velké hospodářské a politické otázky současnosti. Vždyť z pohledu regionálních a komunálních politiků nejde zase o nic tak důležitého. Rozhodně však budou promítat své zájmy do reforem, které bude Nečas provádět.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.