Odpadky v hrobkách Pompejí
Hrobky a odpadky jsou si v Pompejích rovny. Město nemělo systém odklízení a obyvatelé s odpadky nakládali dost libovolně.
Město Pompeje zničil výbuch Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Popel město dokonale zakonzervoval, a umožnil tak archeologům nahlédnout do denního života jeho obyvatel. Vykopávky mimo jiné odhalily pohřebiště, kde neležely jen lidské ostatky. V hrobkách byly nalezeny předměty, které není možné označit jinak než slovem odpadky – kosti koní, psů a zvířat, která byla poražena na maso, střepy keramiky i poničený stavební materiál. V 19. století se archeologové domnívali, že odpadky jsou zaplněné hrobky, které zničilo zemětřesení v roce 62. Teorie o zničených hrobkách, které byly z pragmatických důvodů využity jako skládka odpadu, je však zřejmě nereálná. Vznikla především proto, že pro archeology z 19. století byla myšlenka, že pohřebiště sloužilo zároveň jako skládka, nepředstavitelná a nepřijatelná.
Současné vykopávky archeologů ze Cincinnatské univerzity však ukazují, že pohřebiště nebyla klidná místa jako v pozdějších dobách, ale nacházela se v těsné blízkosti rušných ulic a hlavních tříd. Odhalily také velmi nenucený způsob nakládání s odpadem – město nemělo žádný systém likvidace odpadu a odpadky byly skladovány na střechách domů i před nimi. Po okraj plné odpadkové jámy často stály hned vedle cisteren na pitnou vodu. Naznačuje to, že obyvatelé Pompejí byli v tomto směru dost „liberální“ a pohřebiště, která měli hned po ruce, pro ně byla dalším příhodným místem k ukládání odpadu.
Zdroj: University of Cincinnati
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.