Odmítnutí kvót je populistické rozhodnutí. Škodí naší pověsti v Evropě, myslí si europoslanec
V úterý končí dvouletý program přerozdělení migrantů na základě unijních kvót. Týkat se měl 160 tisíc migrantů, členské země si ale přerozdělily jen méně než třetinu. Jediným státem, který přijal stanovený počet uprchlíků, je Malta. Naopak Polsko a Maďarsko během dvou let nepřijaly jediného žadatele o azyl. Slovensko přijalo šestnáct z přidělených 902 azylantů, Česká republika pak ještě o čtyři méně.
„Obstrukce české vlády ve věci migrantů narušují jednotu Evropské unie. Při bezpečnostních rizicích, které Evropě hrozí, je to nezodpovědné. Uraženecké tanečky, které Česká republika předvádí, nezvyšují naši prestiž v Unii,“ myslí si europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09).
Pro každý stát je obtížné přerozdělení zabezpečit. Je to pomalý proces. Ale aby někdo zcela odmítl uprchlíky, nebo jich přijal jen dvanáct, v tom není nic evropanského.Jaromír Štětina
Odmítnutí kvót považuje za populistické rozhodnutí a připomíná gesto premiéra Bohuslava Sobotky, kterým se v létě roku 2015 vláda zavázala přijmout celkem patnáct set uprchlíků. V září už ale povinné kvóty odmítla. Česká republika nakonec přijala dvanáct ze stanoveného počtu 2 600 migrantů.
„Mění to naše postavení. Evropský parlament ani Komise zatím nepřikročily k sankcím, ale v kuloárech to cítím. Tedy jak je možné, že nejsme schopni podpořit ostatní země. Jako bychom snad byli moudřejší než všichni ostatní,“ dodává europoslanec.
V Maroku to nevysvětlíte
Také podle senátora Františka Bublana z ČSSD mohla Česká republika kvóty hladce naplnit. „Vidím za tím ale vnitřní politiku, například když prezident dělá rovnítko mezi muslimem a teroristou. Společnost se začala měnit, strašení proniklo do všech jejích vrstev. Někteří politici vycítili, že by na tom mohli získat hlasy. Je to velká chyba, která se nám vymstí.“
Nejenže ztrácíme pověst ve světě, ale škodíme i sobě. Vede nás to k sobectví a uzavřenosti.František Bublan
Poukazuje také na případ Maroka, které nedávno legalizovalo pobyt 24 tisícům migrantů. „Je to země, ze které lidé utíkají, a přesto je schopna jiné přijímat. Ptali se mě tam na náš postoj, který se mi jen těžko vysvětluje. Měli bychom být více otevření,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.