Odluka církve od státu a akcenty Vatikánu

Zákon, který by měl zřejmě v prosinci přijít do sněmovny, bude řešit narovnání vztahu mezi státem a církvemi. Mezi nimi svou velikostí i objemem navraceného majetku dominuje církev katolická. A téže církve výlučně se potom týká další letitý nedodělek - totiž smlouva České republiky se Svatým stolcem. Velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík tvrdí, že něco jako příčinná souvislost politického rázu mezi těmito dvěma tématy není. Nicméně o řešení vztahu mezi naším státem a církvemi se Vatikán zajímá.

Pavel Vošalík: „Ale možná ten akcent, který je jimi na tuto normu kladen, je někde jinde, než my se domníváme, nebo cítíme, že by mohl být. Svatý stolec bezprostředně nezasahuje do té oblasti, nebo není primárně zaměřen na tu oblast: kolik bude vráceno, kolik bude vydáno, kolik bude zaplaceno. To, co Svatý stolec zvlášť zajímá, je otázka budoucího fungování katolické církve. Model financování církví do budoucna. Svatý stolec v této souvislosti zajímá to, až tento proces proběhne a bude ukončen, jaké bude postavení katolické církve a jaké budou podmínky finančně ekonomické pro její další působení a fungování v České republice.“

Co to vlastně znamená, když se řekne, že Vatikán "zajímá", jak probíhá narovnání vztahu České republiky s církvemi - tedy včetně katolické? Pavel Vošalík rezolutně popírá, že by se jednalo o jakýsi lobing či intervence.

Pavel Vošalík: „Rozhodně to není lobing ve smyslu jejich vstupování do toho procesu a v rámci klasické bilaterální diplomacie nikde nenajdete jediný bod, kdy by Svatý stolec tuto otázku zdvihl a nějakým způsobem se snažil ovlivnit toto rozhodnutí.“

Finanční uspořádání budoucích vztahů státu a církví, tedy ekonomický aspekt odloučení, podle velvyslance Vošalíka Vatikán neakcentuje zdaleka tolik, kolik bychom očekávali. Co Svatý stolec tedy zajímá nejvíc?

Pavel Vošalík: „Aby nebylo odloučení církve od státu interpretováno jako vymizení církve z veřejného života. Toto je to, co má Svatý stolec na srdci, a potom samozřejmě probíhají další jednání na vnitrocírkevní úrovni, tedy mezi Svatým stolcem a českou katolickou církví zde, a to já nemohu a neumím komentovat, ale troufnu si tvrdit, že i v těchto jednáních je důraz Svatého stolce kladen na tu roli, kterou by církev měla ve veřejném životě hrát i po završení tohoto procesu...“

Pokud jde o smlouvu mezi Českou republikou a Vatikánem: fakt, že dosud není ratifikována, nepředstavuje podle Pavla Vošalíka nijaký blok ve vzájemných vztazích. Je toho názoru, že Česká republika a Vatikán v současné době prožívají možná jedno z nejlepších období, které je plné živých vztahů, a to na úrovni nejvyšší i regionální.