Odklady

8. prosinec 2006

Přísloví "Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!" má nepochybně oporu v lidské zkušenosti. Odklad bývá projevem lenosti, a protože "Co se vleče, neuteče", doplatíme na dnešní odklad tím, že nezvládneme úkoly, které přinese zítřek. Přesto je odklad oblíbeným způsobem, jak se postavit k problému. Vážně se diskutuje, zda neodložit zavedení státních maturit, účinnost zákoníku práce či přistoupení k euru.

Ve všech těchto případech jsou k odkladu nějaké důvody. Státní maturity nejsou dobře připravené, prý jsou chyby v testech a učitelé nejsou proškoleni. Nový zákoník práce zas zkomplikuje život řadě zaměstnavatelů. Třeba v nemocnicích údajně na zajištění služeb podle nového zákoníku nebude ani dost lékařů, ani peněz. Problém se zavedením eura je vysvětlován neschopností splnit příslušná kritéria a má se za to, že odklad je menším zlem, než přestat se zadlužováním, čili řádně hospodařit.

Není příliš pravděpodobné, že to, co se odloží, začne někdo řešit. Potíže se spíše začnou řešit tehdy, když to, co platí, nefunguje. Je-li shoda, že státní maturita je potřebná, starý zákoník práce že dosloužil, a euro že je pro nás výhodné, pak odklady nedávají smysl. Odkládá se jimi řešení jiných problémů, u kterých také hrozí odklady. Naši řešitelé ovšem skvěle ovládají umění vysvětlit, proč něco nejde, a k tomu přišli zcela nečekaně i k návodu, jak nám šetrně říct, že od nich nějaká řešení ani nemáme čekat. Jednoho dne před nás předstoupí třeba s prohlášením: "Mohli jsme pro vás připravit normální důchodovou reformu. A krásnou. Ale my jsme řekli ne." Pro politiky je skvělé mít trpělivé, chápající občany, navíc se smyslem pro humor. Odložit tak mohou cokoli.

autor: iho
Spustit audio