Od vojenské junty po falšujícího člena eurozóny. Řecko si připomíná čtyřicet let v evropském klubu

3. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Aténské památky

Před čtyřiceti lety se Evropské hospodářské společenství rozšířilo o Řecko, které po dalších dvaceti letech vstoupilo do eurozóny. „Když eurozóna vznikala, měly členské státy splnit pět maastrichtských kritérií, ale většinou je splňovaly tak dvě ku třem. Bylo to politické rozhodnutí eurozónu rozšířit a Řecko o to velice stálo. A nakonec se ukázalo, že svoje údaje zfalšovalo,“ shrnuje Michal Tomášek, vedoucí Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

„Prý se o tom vědělo,“ pokračuje Tomášek.

Čtěte také

„Ale oficiálně potvrzeno to bylo až o několik let později. Novináři psali, že si o tom cvrlikali vrabci na střeše už v roce 2000, kdy se vstup Řecka do eurozóny připravoval. A je to jedna z příčin, proč eurozóna zažívala a zažívá velké problémy, protože řada rozhodnutí nebyla ekonomických, ale politických.

„Pokud to byla chyba, nebyla ale velká, protože Řecko je malá ekonomika, takže ta velká evropská ekonomika je schopná ji sanovat. Samozřejmě je otázka, zda a za jakou cenu udržovat euro. Ovšem je pravda, že se to týká nejen Řecka, ale i ostatních států a celého projektu – že není cesty zpět. Žádná malá měna by si nemohla dovolit konkurovat americkému dolaru nebo čínskému jüanu,“ soudí Tomášek.

Od junty po člena eurozóny

Řecko aspirovalo na členství v Evropském hospodářském společenství od pádu vojenské junty v létě 1974. Přihlášku do společenství podala země následující rok v prosinci.

Přístupová jednání byla rychlá a už v květnu 1979 smlouva podepsaná v Aténách stanovila, že se od ledna 1981 Řecko stane součástí EHS. Asociační dohodu měla země připravenou už od roku roku 1961, tedy ještě před nástupem vojenské diktatury.

Čtěte také

„Řecko samozřejmě chtělo součástí evropských společenství, ale byla tam nepochybně i politická vůle přijmout zemi, která se právě osvobodila od vojenské diktatury,“ připomíná kontext osmdesátých let Tomášek.

Za dvacet let v evropském společenství se životní úroveň v Řecku značně zvelebila, ovšem i za cenu rostoucího státního dluhu. Část Řeků v roce 2001 viděla přijetí společné evropské měny jako další krok k integraci se západní Evropou.

Jenže řecké statistiky, podle kterých země splnila veškerá kritéria pro přijetí do eurozóny, byly zfalšované. Z dluhové a finanční krize, která na něj dolehla v roce 2009, se mělo dostat díky mnohamiliardovým záchranným balíčkům eurozóny a EU a půjčkám Mezinárodního měnového fondu. Za ty ale věřitelé žádali drastické škrty v rozpočtu a utažení opasků, hlavně rozbujelé státní správy.

Jak to dnes Řekové hodnotí? Celý příběh Řecka uvnitř evropského společenství si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Pavel Novák , kac
Spustit audio

Související