Od Saturnálií po Edisona a světla na vánočním stromě. Jak se rodily naše zvyky a kdo Vánoce zakázal?

24. prosinec 2021

Vánoce jsou křesťanským svátkem připomínajícím narození Ježíše a ve většině světa se slaví 25. prosince. Křesťanská evangelia se o datu Ježíšova narození nezmiňují, ale vyprávějí příběh o neposkvrněném početí jeho matky a jejím skromném porodu, připomíná americký magazín National Geographic.

Jak píše, historikové se neshodují, proč se s Vánocemi spojuje právě 25. prosinec. Nicméně křesťanská církev v Římě je v tento den slavila už v roce 336 našeho letopočtu. Na stejný den připadaly i starořímské svátky Saturnálie v době zimního slunovratu.

Čtěte také

Ve starověkém světě se konala celá řada zimních svátků a mnohé z těchto tradic se nakonec spojily s Vánocemi. Například o německém zimním slunovratu Jule se jedlo, pilo a hodovalo, zatímco keltští druidové zase o slunovratu zapalovali svíčky a zdobili své domy cesmínou a jmelím.

Nakonec Vánoce převládly a s nimi i nové tradice. Ve středověké Anglii trvaly vánoční svátky dvanáct dní, kdy se hrálo divadlo, pořádaly se divoké hostiny, oslavovalo se Ježíšovo narození a rozdávaly se dárky. Nejvýstřednější bankety pořádal ve 13. století král Jindřich III., jehož hosté na jednom z nich snědli celých 600 volů.

Ne všem se ale tyto radovánky zamlouvaly. Angličtí puritáni v roce 1664 Vánoce zakázali, ale vyvolali tím nepokoje a přispěli k vypuknutí druhé anglické občanské války.

Německý stromek

Největší zásluhu na dnešní podobě Vánoc má však zřejmě Německo. Právě odtamtud totiž podle magazínu National Geographic pochází tradice vánočního stromku, která se vyvinula z pohanského zvyku zdobit větve.

Čtěte také

Němci začali stromky přinášet i do domů a krášlit je svíčkami a dárky. Tuto tradici pak v 19. století rozšířila britská královská rodina, která měla německé kořeny – nazdobila v paláci vánoční strom, a zahájila tím celosvětový trend.

V Německu vznikla i řada dalších tradic, jako jsou adventní věnce, louskání ořechů nebo vánoční trhy. Vánoce tam však utvářely i politické síly. Nacisté se ve třicátých letech minulého století pokusili z tohoto svátku udělat nekřesťanskou oslavu Třetí říše.

V americkém státě Massachusetts Vánoce v roce 1659 také zakázali puritáni a svátek se nesměl slavit až do roku 1681. Oslavy propukly naplno až po americké občanské válce a v roce 1870 je Kongres uzákonil jako první federální svátek v historii Spojených států.

Santa Claus a děti od roku 1890

Hlavně ve druhé polovině 19. století přiváželi své vlastní tradice do Ameriky přistěhovalci a Vánoce se časem začaly slavit především v rodinném kruhu. Importovanou součástí amerických Vánoc se stal břichatý Santa Claus s bílým plnovousem a sáněmi taženými soby, které vezou dárky pro děti. Dodnes je nejpopulárnější vánoční postavou. Vznikl z osobnosti svatého Mikuláše, řeckého biskupa ze třetího století, jenž byl spojován s rozdáváním darů.

Čtěte také

Santa Clause přivezli do Ameriky konkrétně přistěhovalci z Německa a Holandska v 18. a 19. století. V roce 1890 pak majitel obchodního domu v Brocktonu v Massachusetts James Edgar zavedl nesmazatelný americký zvyk – převlékl se za Santa Clause a zdravil děti.

Nápad se ujal a Santa Clausové jsou vidět v amerických obchodních domech a nákupních centrech dodnes.

Edison, Johnson a světla na stromečku

I další tradice má původ v Německu, kde se vánoční stromky začaly zdobit svíčkami. Vynálezce žárovky Thomas Edison se pak zasloužil o příchod elektrických řetězů. A v roce 1882 Edisonův obchodní partner Edward Johnson vytvořil první vánoční strom osvětlený barevně.

Čtěte také

Rozšířila se i tradice dobrého vánočního jídla. Už začátkem 19. století byly populární perníky znázorňující Jeníčka a Mařenku, které unesla ježibaba do své perníkové chaloupky, jak o ní vyprávěla německá pohádka bratří Grimmů.

I když jsou Vánoce původně náboženským svátkem, časem se proměnily ve svátek světský. Mnoha lidem se to nelíbí a stěžují si na jejich přílišnou komercializaci.

V průzkumu společnosti Gallup z roku 2019 uvedlo jen 35 procent dotázaných, že Vánoce považují za „velmi náboženskou dobu“. Tyto svátky jsou ale dnes už takovou směsicí pohanských i náboženských tradic, že nabízejí každému něco, dodává magazín National Geographic.

Poslechněte si celý vánoční Svět ve 20 minutách, připravila ho Gita Zbavitelová. 

Uslyšíte, jak vypadají vánoční svátky v Brazílii nebo Mexiku. Ve středověku trvaly Vánoce dvanáct dní a byly plné hodování a bujarého veselí. V Ježíšově rodišti Betlémě při vánočních oslavách chybějí zahraniční turisté. Vánoce slaví také egyptská Káhira. Křesťanů tam přitom žije sotva deset procent. A umělohmotné vánoční stromky nejsou nutně ekologičtější než ty opravdové

Spustit audio

Související