Vánoce mají pohanský původ. „Dnes je to součást tradice, jsme rádi, že se něco děje,“ říká kněz

27. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jak Keltové slavili zimní slunovrat

Jeden ze dvou hlavních křesťanských svátků – Vánoce – má původ v předkřesťanských rituálech a oslavách slunovratu. Dodnes se to projevuje silně například na Českomoravské vrchovině, vysvětluje etnoložka Ilona Vojancová z Národního muzea v přírodě Vysočina. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla to nijak nesnižuje význam těchto svátků pro křesťany: „Lidé slavili slunovrat nebo rovnodennost, tak se k tomu přidal i křesťanský obsah.“

„Musím přiznat, že na Vysočině, v našem regionu, bývala víra vlažná. Katolická církev v některých vesnicích nalezla odezvu, ale velmi rozšířené tady bylo náboženství evangelické. A také, jak uvádí jeden z klasiků české literatury, se tady objevovaly takzvaní blouznivci, dařilo se tady spiritismu. A právě v lidových obyčejích můžeme spatřovat předkřesťanské vlivy. A ty se udržely, můžeme říci, v některých obyčejných do dnešních dnů,“ říká etnoložka Vojancová.

Čtěte také

A popisuje: „Právě v adventním čase se v minulosti objevovaly obyčeje, které poklidný čas rozjímání adventu velmi narušovaly. Byly ty obřady, které mají předkřesťanské kořeny a bývaly i poměrně veselé. Můžeme zmínit například obchůzky mikulášského průvodu, který zahrnoval i masky například drábů nebo smrtky. Tyto maskované postavy sehrávaly nejrůznější komické divadelní výstupy.

Připomíná, že v období, kdy se dnes slaví Vánoce, se lidé dříve upínali právě k obrodě světla. A katolická církev k tomu přidala oslavu zrození spasitele, oslavu zrození nového světla a naděje pro lidstvo,“ vysvětluje synkrezi.

„Tím se usnadnilo slavení těch svátků a zároveň se pokřtil i ten slunovrat,“ potvrzuje Stanislav Přibyl z České biskupské konference.

Je potřeba vysvětlovat, že ty různé příšery a maškary přímo nesouvisí s křesťanským poselstvím.
Stanislav Přibyl

K oslavám, které popsala Vojancová, dodává: „Dnes se na to díváme jako na součást tradice. A často jsme vůbec rádi, že se něco děje. Protože cokoliv, co upevní třeba sousedkou pospolitost, je dnes chápáno pozitivně. 

Přibyl také zdůrazňuje: „Je potřeba vysvětlovat, že ty různé příšery a maškary přímo nesouvisí s křesťanským poselstvím.“

Jak konkrétně se slaví na Českomoravské vrchovině Vánoce? Odpoví Zaostřeno Víta Pohanky.

autoři: Vít Pohanka , Kateřina Cibulka
Spustit audio

Související