Od neandrtálců až po umělou inteligenci. Historik Harari mapuje dějiny informačních sítí

Hlavní smysl informací vidí Harari ve vytváření sítí a ve své knize Nexus dokazuje, jaký vliv tato jejich schopnost měla na rozšíření neandrtálců, na vznik válek, na národní genocidy.

Čtěte také

Jak svět doopravdy funguje? Kniha vědce Václava Smila zaujala Gatese i Zuckerberga

„Neandertálci žili v malých izolovaných tlupách, které spolupracovaly jen zřídkakdy a omezeně, pokud vůbec. Také homo sapiens doby kamenné žili v malých tlupách o několika desítkách členů. Schopnost vyprávět příběhy však jejich izolovanost prolomila. Tlupy se začaly vzájemně propojovat skrze uctívání předků, totemová zvířata a strážní duchy,“ píše historik a pokračuje:

„Skupiny sdílející příběhy a intersubjektivní realitu se sdružovaly do kmenů. Každý kmen byl sítí tvořenou stovkou, nebo dokonce tisícovkou spolupracujících jedinců. Jako druh vládneme světu ne proto, že bychom byli tak moudří, ale proto, že jsme jediní živočichové, kteří dokážou efektivně spolupracovat ve velkých skupinách.“

Algoritmus a genocida

Každé své tvrzení dokládá Harari až úmorným množstvím příkladů. Ukazuje ale také, jak jsou lidé bezbranní, pokud se někdo nebo něco pokusí s informacemi manipulovat. A to dělají algoritmy na sociálních sítích, totalitní režimy i umělá inteligence, podotýká.

Čtěte také

Od Adama po hobity? Lidé se zřejmě vyvíjeli jinak, než jak nás učili ve škole, shrnuje Tom Higham

V roce 2017 algoritmy Facebooku jen proto, aby zapojily co nejvíce lidí do aktivit na této sociální síti, zavalily uživatele takovým množstvím nenávistných příspěvků proti Rohingům v Myanmaru, že do značné míry způsobily jejich genocidu, píše Harari.

Ne že by správci sítě nenáviděli Rohingy. Jenom nastavili algoritmy tak, aby déle udržely lidi u počítačů a vydělaly víc peněz za reklamu. A to jsou programy napsané lidmi. Do toho všeho vstupuje umělá inteligence.

Čtěte také

Žijeme ve věku revolucí? Naše civilizace má své největší úspěchy před sebou, píše Zakaria

„V případě lidských sítí se spoléháme na autoregulační mechanismy, které naše cíle pravidelně revidují a upravují, takže stanovení špatného cíle neznamená konec světa. Počítačová síť se však může vymknout naší kontrole a hrozí, že zadáme-li špatný cíl, uvědomíme si svou chybu až v okamžiku, kdy už nepůjde napravit. Někdo by mohl doufat, že pokud si správné cíle důkladně promyslíme, budeme schopni je počítačové síti zadat bez rizika. To je ale velmi nebezpečný omyl,“ míní historik.

Harari nabádá k ostražitosti a přípravě takových zákonů, které umožní regulaci a autoregulaci umělé inteligence a zakáže boty předstírající, že jsou živí lidé. Tvrdí, je ještě čas, ale mnoho ho nezbývá. Stroje se umí učit hodně rychle a už poměrně dlouho zkoumají náš svět.

Knihu Yuvala Noaha Harariho Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI vydalo nakladatelství Jan Melvil v roce 2025. Pro Ex libris ji pročetl a okomentoval Lukáš Hurník.