Poliačik: Umělá inteligence nám z paměti bere aha momenty. Na sociálních sítích jsme zbožím
Myšlení je projevem intelektuální poctivosti, je přesvědčený Martin Poliačik, odborník na komunikaci a kritické myšlení a také bývalý politik. „Klíčová je vnitřní motivace, díky které můžeme věci kolem nás zpochybňovat a přemýšlet o nich,“ říká pro Český rozhlas Plus. V knize Pořádek v hlavě začíná přirovnáním: „V letadle svého života si můžeš vybrat – budeš pilotem, nebo jen pasažérem? A pokud jsi pasažérem, zeptej se sám sebe: kdo vlastně řídí?“
„Pro člověka je přirozené setrvávat většinu času v roli pasažéra, protože naše organismy byly evolučně vyvinuty, aby šetřily energii. Když se pohybuji v prostředí, které můj mozek zná, může se přepnout na autopilota a šetřit kyslík a cukr, který mozku dodává energii,“ vysvětluje svůj citát.
Čtěte také
Klíčové však je umět zapnout kritické myšlení. Třeba se v momentech, kdy je potřeba se o něčem rozhodnout a něco ve svém životě změnit, je podle Poliačika potřeba se zamyslet nad tím, zda se náhodou nedržíme jen převzatých vzorce.
„Důležitá je v tomto ohledu takzvaná metakognice, kdy je člověk schopný svoje vlastní myšlenkové a rozhodovací procesy postavit do předmětu vlastního zkoumání,“ míní Poliačik.
Umět využívat AI
Vliv na naše myšlení mají sociální sítě. „Mentálními kořeny jsme zapuštěni v informační sféře, která nás permanentně dopuje dopaminem. Systému na sociálních sítích nebo některým politickým silám vyhovuje obrovská pasivita a vypnutí kritického myšlení. Lidé jsou potom mnohem jednodušeji zmanipulovatelní,“ tvrdí host Osobnosti Plus.
Ve světě sociálních sítí ovšem nejsme zákazníky, ale zbožím, pokračuje. Zákazníci jsou ti, kteří si kupují reklamu na sítích, a čím víc trávíme času na sociálních sítích, tím víc jsme cenným zbožím.
Čtěte také
Za nové riziko považuje umělou inteligenci, která může omezit naši schopnost kriticky myslet, pokud ji nepoužíváme správně.
„Naše krátkodobá paměť se dělí na tři podskupiny. První slouží ke zpracování formy, jak informace dostáváme, druhá slouží k pobrání samotného obsahu, co se mám naučit. A třetí z nich je ta, co vytváří smysluplná propojení, v rámci které vznikají takzvané aha momenty, kdy nám něco takzvaně docvakne“ přibližuje a doplňuje:
„Špatné je, když právě tuto část paměti nahrazujeme umělou inteligencí. Pokud ale používáme umělou inteligenci tak, že si například z velkého textu necháme udělat rešerši, nebo textovou informaci převedeme na obrazový materiál, tak ji využíváme správně.“
Budovat vnitřní motivaci
Poliačik zdůrazňuje nutnost vychovávat v dětech vnitřní motivaci pro dělání vlastních rozhodnutí.
„Je obrovským rozdílem, když se dostane do puberty dítě, které má v sobě rozvinutou silnou motivaci, a dítě, které ji nemá. Dítě, které je zvyklé, že něco dělá pro rodiče, pro paní učitelku nebo pro dobrou známku, tak v momentě, kdy přijde do puberty, zamění rodiče za kamarády a rodiče se diví, jaká velká změna u něj nastala. Dítě se však nezměnilo, protože nemá silnou vnitřní motivaci, chová se jako jeho vrstevníci,“ popisuje.
Čtěte také
U dětí, které silnou vnitřní motivaci mají, jsou zvyklé pochybovat a přemýšlet o věcech, které jim sděluje okolí. Tuto pochybnost mohou pak přenést i na své vrstevníky a přemýšlet o tom, co vlastně chtějí udělat.
Poliačik je mimo jiné spoluzakladatelem strany Progresivní Slovensko. „Na Slovensku máme společnost, která se přepíná z jednoho pólu k druhému. Chvilku jsme země, která jako první dala Ukrajině obranné systémy, a potom přijde k vládě Robert Fico (Směr) a stává se z nás černá díra.“
Přiznává, že on sám během své politické kariéry posouval hranice polarizace. „Všiml jsem si, že když fašisté přišli do parlamentu, tak jsou velmi učenliví. Pozorují, co mohou dělat, a k tomu si přidají plus jedna. Kdybychom byli jako celý parlament kultivovaní, nikdy by si nedovolili mnohé věci, které si dnes dovolují. To považuji za svou chybu,“ uznává.
Poslechněte si celou Osobnost Plus s bývalým politikem Martin Poliačikem, odborníkem na komunikaci a kritické myšlení.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
