Obyvatelé Černé Hory rozhodli o nezávislosti

Občané Černé Hory v neděli v referendu rozhodli, že dávají přednost samostatnému státu před setrváním ve svazku se Srbskem. I když stoupenci černohorské nezávislosti pouze o 4 desetiny procenta překonali hranici 55 procent, podmínku platnosti referenda. Zastánci zachování společného státu však s ohledem na těsný výsledek zatím odmítají definitivně uznat svou porážku. I když upřímně řečeno, Srbsko a Černá Hory spolu už mnoho společného neměly. Obě země byly na sobě téměř zcela nezávislé, platily v nich odlišné měny. Po včerejším hlasování zaniknou i poslední rezidua tohoto státu. O svou funkci přijde prezident Svetozar Marovič, zanikne společný parlament, který se ale poslední době spíše nescházel, Černá Hora si bude muset vybudovat vlastní ozbrojené síly a obhájit postavení samostatného státu i v zahraničí a mezinárodních institucích. A v neposlední řadě přijde o funkci i ministr zahraničí, srbský spisovatel a politik Vuk Draškovič. Ten byl jedním z mála vysoce postavených oficiálních činitelů, který výsledek hlasování komentoval. A samozřejmě po svém. Prohlásil totiž, že po posledním vývoji dozrál čas, aby nyní už samostatné Srbsko nahradilo republikové zřízení a zrestaurovalo konstituční monarchii.

Evropská unie, která referendum spoluorganizovala, nyní očekává, že obě strany zahájí jednání o likvidaci společných institucí. Jenže poradce srbského premiéra Vojislava Koštunici Slobodan Samardžič v komentáři k referendu prohlásil, že Srbsko jako stát má řadu palčivějších problémů, a že nikdo nemůže očekávat, že se nyní zaměří výhradně na likvidaci zbytků soustátí.

Opačného názoru jsou donedávna místopředseda srbské vlády Miroljub Labus a ministr financí Mladžan Dinkič. Ti vyzvali bělehradskou vládu, aby co nejrychleji zahájila jednání o vzájemných vztazích s Černou horou. Podle Labuse je vítězství zastánců samostatnosti těžkou ranou politice Srbsku vůči menší části dosavadního soustátí. Oba vyzvali srbského premiéra Koštunicu, aby výsledek nedělního hlasování uznal.

Představitel Socialistické strany Srbska, dříve vedené Slobodanem Miloševičem, bývalým prezidentem, který v březnu zemřel v haagské věznici, Ivica Dačič konstatoval, že mezinárodní společenství dokončilo likvidaci Jugoslávie, kterou započalo v roce 1991. Podle něj se jsou nyní ohroženy životní zájmy Srbů, protože od nynějška se celá třetina z nich nachází mimo území vlastního Srbska. K černohorskému referendu dodal, že jde o vítězství proti srbských spiklenců z řad Černohorců Albánců a Chorvatů.

Zajímavý komentář zazněl z Vojvodiny, autonomní oblasti v rámci Srbska. Představitel tamních sociálních demokratů Nenad Čanak vyslovil názor, že vítězství separatistů je důkazem, že se Srby nikdo nechce být v jednom státě a lidé v Srbsku by si měli konečně položit otázku, proč tomu tak je. Dodal, že vítězství separatistů v Černé Hoře má za výsledek i to, že se Srbsku, i když poněkud nechtěně také vrací nezávislost.

Bělehradské deníky samozřejmě věnují černohorskému hlasování titulní stránky dnešních vydání. Ve svých soudech se liší. Některé považují výsledek za příliš těsný a zpochybňují ho, jiné připouštějí v titulcích rozpad a konec společného státu. Ojediněle pak působil přístup deníku Borba, který se hlasování Černohorců nevěnoval vůbec. Evropská unie sdělila, že po oficiálním potvrzení výsledku bude jednat o podmínkách asociační dohody s Černou horou. Dosud totiž Brusel vyjednával s celým soustátím. Jednání však byla přerušena, když Srbsko nevydalo ve slíbeném termínu haagskému tribunálu generála Ratka Mladiče. Nepřímo tak postihla i Černou horu. Brusel nyní zvažuje, zda má být plná spolupráce s haagským tribunálem zařazena jako podmínka i pro jednání se samostatnou Černou horou. Oba nově vzniklé státy Evropská unie vyzvala, aby neplýtvaly energií na umělých konfliktech a snažily se o navázání co nejlepších sousedských vztahů. Kéž by tuto radu politici v Bělehradě a Podgorici vzali v úvahu.