Observatoř ALMA otevřela nové okno od vesmíru, říká astronom Miroslav Bárta

26. březen 2018
Observatoř Paranal v chilské poušti Atacama patří mezi největší na světě. Čtyři hlavní velké dalekohledy nesou jména Antu, Kueyen, Melipal a Yepun

Jak se podílejí čeští vědci na projektech Evropské vesmírné observatoře v jižní Americe? O tom, jaké výhody přináší pozorování ve vzdáleném Chile na observatoři ALMA, hovořil v Magazínu Leonardo Miroslav Bárta z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

„Hlavním důvodem pro umístění v Chile jsou pozorovací podmínky. Ty jsou mnohem lepší než ve střední Evropě. Netýká se to jen počtu jasných nocí, ale jde i o parametry ovzduší, tzv. seeing,“ uvedl astronom.

Ten připomněl, že atmosféra se tetelí a každý dalekohled zvětšuje nejen rozměry pozorovaného objektu, ale i tyto nežádoucí jevy. „Observatoř v Chile je vysoko v horách, které navíc stoupají prakticky z moře, ale pobřeží je ochlazováno chladným mořským proudem. Takže je málo oblačnosti, klidné ovzduší a málo vlhkosti.“


„ALMA má poprvé dostatečně prostorové rozlišení, zároveň jsme schopni rozlišit jednotlivé spektrální čáry, které jsou často otiskem molekul ve spektru, má také dostatečnou citlivost, aby detekovala objekty velice slabé pocházející i z velice vzdáleného vesmíru.“

Česká republika se do programu Evropské jižní observatoře (ESO) zapojila už v roce 2007. „Samotná observatoř ALMA se začala projektovat už na konci 20. století. Její součástí je i podpůrná infrastruktura známá jako Regionální centra ALMA. Jsou na celém světě tři: v severní Americe, v Evropě a v Asii.“

„Pozorovací soustava ALMA nám otevřela nové okno do vesmíru. Kromě nově objevených gravitačních vln máme také celé elektromagnetické spektrum od dlouhých radiových vln až po gamma-záření.“

Ne celé vlnové spektrum ale prochází zemskou atmosférou, upozornil astronom. „ALMA je první skutečně velký přístroj, který pozoruje v milimetrové spektrální oblasti. Tím se nám otevírá okno do procesů chladnějšího vesmíru jako je záření molekulárních čar, takže máme možnosti zkoumat chemii vesmíru.“


„Naše Země se stává citlivější k projevům sluneční činnosti, protože máme družicové technologie, rozšiřují se drony a GPS, které jsou velmi citlivé na jemnější vlivy, kterými nás zásobuje Slunce a kosmické počasí... Až budeme pořádně rozumět procesům sluneční aktivity, tak budeme schopni kosmické počasí předpovídat a případně zabránit i možným škodám.“

Čeští vědci obsluhují jeden z uzlů evropského regionálního centra ALMA. „To je prodloužená ruka observatoře. Kromě vlastního výzkumu se zabýváme i podporou evropských astronomů, kteří chtějí s Almou pozorovat. Staráme se o uživatele ze střední a východní Evropy. Také jsme v Evropě jediný uzel, který má expertízu i v oblasti výzkumů Slunce.“

„ESO pověřila právě náš uzel, abychom vůbec Almu Slunce naučili pozorovat. Museli jsme navrhnout metody a procedury, které překonají problémy, které pozorování Slunce představuje. Dvakrát jsme přímo v Chile testovali naše procedury, a metodou pokus-omyl se nám to nakonec podařilo.“

Poté přišlo v roce 2016 oficiální schválení ESO slunečního pozorování, a od roku 2017 probíhají už konkrétní výzkumy. „Takže se snad brzy začnou sypat objevy v oblasti sluneční fyziky.“

Sluneční výzkum je dnes spojen s výzkumem kosmického počasí, s čímž souvisejí urychlené částice slunečních erupcí, výrony koronální hmoty a další zdroje poruch plazmatu a magnetického pole v okolí Země.


„Pro určité parametry je ALMA soustavou, která dohlédne nejdál do vesmíru. Tzv. rudý posuv, tedy posuv frekvence v důsledků rychlosti vzdalování objektů, je měřítkem vzdáleností ve vesmíru. Jeden z programů ALMA je právě pozorování kosmologických vzdáleností a objektů s rudým posuvem.“

Bárta potvrdil, že v posledních letech se práce astronoma změnila. „Jsou pořád ještě místa, kde si astronomové dalekohledem mohou pozorovat sami, ale tyto obrovské přístroje, které vznikly sdílením mezinárodním prostředků, je náročné uřídit.“

„I v této oblasti prosazuje jakýsi byznys model. Když mluvíme o pozorování, tak si člověk napíše projekt, pokud je mu ve výběrovém řízení schválen, tak získá zakázku, my na této zakázce pracujeme a dodáme mu takzvaný produkt, u kterého děláme testování kvality. Někdy má člověk pocit, že je to průmysl,“ shrnul Miroslav Bárta.

Spustit audio
autoři: Veronika Paroulková, Ondřej Čihák