Obnova Českého Švýcarska: Na spáleništi vzniká nejmladší přirozený les v Česku
V Českém Švýcarsku se probouzí nový život. Národní park zasažený v roce 2022 ničivým lesním požárem zatím vypadá smutně, ale začíná přirozeně zarůstat náletovými porosty. Strážci parku do samovolného zalesnění zatím stále nechtějí zasahovat, ale mají své kritiky. Jaké jsou argumenty obou stran? Odpověď hledá Zaostřeno Víta Pohanky.
Od lesního požáru z července 2022 se toho podle botaničky Ivany Markové ze správy NP České Švýcarsko změnilo hodně.
„Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už to nejsou semenáčky, už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena. Ono to teď není vidět, ale celé to spáleniště je poseté hustým náletem břízy a pod tím výrazně vystupují koberce mechorostů,“ popisuje s tím, že všechny nálety jsou zcela přirozené.
Čtěte také
„Když se návštěvník projde po cestě k Pravčické bráně, tak zároveň kráčí nejmladším přirozeným lesem minimálně v ČR, protože tady nikdo nic nesázel. Ta plocha se obnovuje spontánně a už teď je vidět, že to nebude jen jednodruhový porost břízy, ale jsou tady vidět i semenáčky jiných druhů,“ nastiňuje Tomáš Salov, mluvčí NP České Švýcarsko.
Postupem času tak prý dojde k selekci a vznikne pestře smíšený les, který nikdo nemusel sázet.
Kritika samovolného zalesňování
Tento přístup se ale nevyhnul kritice. „Někteří ti ‚zelení‘ v žádném případě přírodě pomáhat nechtějí, chtějí to nechat na přirozené obnově. Já proti tomu nic nemám. Přirozená obnova a biodiverzita má svou sílu, má svá opodstatnění. A na tom spáleništi, pokud jde o bezzásahové zóny, tak tam bych asi ani nepomáhal,“ říká jeden z kritiků, lesní hospodář Milan Dařina.
Čtěte také
„Ale myslím si, že je otázka, kdo bude určovat, co je přirozená obnova, co je původní dřevina a co není, poněvadž se dá se stoprocentní jistotou předpokládat, že na tom spáleništi se začne obnovovat příroda samovolně a že se tam samozřejmě dostanou i dřeviny, které tady v minulosti nebyly,“ dodává.
Podle Salova jsme tak uprostřed jakési společenské diskuse. „Teď tady třeba lidé říkají: Dobře, odumřelo velké množství smrků, je tady vejmutovka a lepší nějaký strom než žádný strom, nechte tady tu vejmutovku, nezasahujte proti ní. Ale to by byla strategická chyba, protože proti invazním druhům je relativně možné a levné zasahovat ve chvíli, kdy ještě ta invaze není plně rozvinutá.“
Jak se k otázce pomáhat, či nepomáhat lesu v jeho obnově staví odborník na biodiverzitu Pavel Kindlmann? Poslechněte si celé Zaostřeno v audiozáznamu.
Související
-
Požár v Českém Švýcarsku možná změní celé naše lesní hospodářství
Všechno zlé je k něčemu dobré, říká české přísloví. Po kůrovcové kalamitě zasáhl loni České Švýcarsko nejrozsáhlejší lesní požár na našem území v historické paměti.
-
Muž, který měl zapálit České Švýcarsko. Bývalému strážci parku hrozí 15 let vězení
Kdo je Jiří L. a proč - podle vlastního tvrzení - zapálil loni v létě České Švýcarsko? Šlo o sériového žháře? Co všechno má podle policie na svědomí? A co mu za to hrozí?
-
Břízy, kapradí, jeleni i žáby se vracejí. Rok po požáru v Českém Švýcarsku národní park ožívá
Byl to největší požár v Česku. A vypukl před rokem. Jak se od té doby krajina v Českém Švýcarsku změnila? Co vyrůstá z popela a jak bude vypadat za deset, dvacet let?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.