Objevili vědci jeden z prvních hashtagů? Ne, zřejmě je to důkaz umění neandrtálců

3. září 2014

Neandrtálci pravděpodobně dokázali vytvářet umění. Svědčí o tom zatím poslední nález v jeskyni na Gibraltaru. Vědci považují geometrický vzorec vyrytý do kamene za zatím nejpřesvědčivější nalezený důkaz neandrtálského umění.

Zahraniční média obrazec označila jako hashtag (mřížka na klávesnici, tedy #). Na BBC zase výrytek připodobňují k mřížce pro deskovou hru mlýny.

Vědci se také pokusili pomocí různých nástrojů obrazec napodobit rytím do dolomitu podobného tomu v Gorhamově jeskyni.

Zjistili, že je to poměrně hodně obtížné a neandrtálcům muselo trvat nejméně hodinu, než obrazec vyryli, a proto vyloučili, že by šlo o náhodu.

„V případě štípané industrie kamenných nástrojů jsou projevy technologie poměrně promyšlené. Není to něco jednoduchého, nad čím by se nemuseli zamyslet,“ říká Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd.

Nebyla to náhodou značka?

Podle vědců obrazec nemusí mít nutně symbolický význam. nepochybují o tom, že někdo čáry vytvořil záměrně a umístil tak, aby byly vidět při vstupu do jeskyně.

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah)

Ředitel Gibraltarského muzea Clive Finlayson podotkl, že výrytek je na místě, kde jeskynní chodba zatáčí o 90 stupňů. Mohl by to být jakési mapový symbol nebo označení místa v jeskyni.

Další z vědců Francesco d'Errico z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum tvrdí, že znak mohl ostatním neandrtálcům oznamovat, že v jeskyni už někdo bydlí.

Zpívání je snazší než mluvení

Neandrtálci nebyli tak omezení, jak si vědci dřív mysleli. Podle nálezů z poslední doby pohřbívali své mrtvé, zdobili se peřím a barvili svá těla černou a rudou barvou. Jejich jídelníček byl bohatý na zeleninu.

Za neandrtálský nástroj se považovala také flétna vyrobená z kosti, která byla nalezena ve Slovinsku. Tam se vede spor, jestli ji vyrobili neandrtálci, nebo kromaňonci.

Neandrtálci kvůli svému tvaru lebky nemohli mluvit, ale s velkou pravděpodobností zpívali, dodává archeoložka Katarína Čuláková:

„Jedná se o jiný typ zvuku. Jinak se pracuje s dechovým ústrojím. Třeba tonální jazyky některých etnik v Asii nebo Africe jsou na podobném principu. Tonální jazyk je jeden z předpokladů u neandrtálců – má blíže ke zpěvu než k naší řeči.“

autoři: mvo , Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.