Objevili vědci jeden z prvních hashtagů? Ne, zřejmě je to důkaz umění neandrtálců
Neandrtálci pravděpodobně dokázali vytvářet umění. Svědčí o tom zatím poslední nález v jeskyni na Gibraltaru. Vědci považují geometrický vzorec vyrytý do kamene za zatím nejpřesvědčivější nalezený důkaz neandrtálského umění.
Zahraniční média obrazec označila jako hashtag (mřížka na klávesnici, tedy #). Na BBC zase výrytek připodobňují k mřížce pro deskovou hru mlýny.
Vědci se také pokusili pomocí různých nástrojů obrazec napodobit rytím do dolomitu podobného tomu v Gorhamově jeskyni.
Zjistili, že je to poměrně hodně obtížné a neandrtálcům muselo trvat nejméně hodinu, než obrazec vyryli, a proto vyloučili, že by šlo o náhodu.
„V případě štípané industrie kamenných nástrojů jsou projevy technologie poměrně promyšlené. Není to něco jednoduchého, nad čím by se nemuseli zamyslet,“ říká Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd.
Nebyla to náhodou značka?
Podle vědců obrazec nemusí mít nutně symbolický význam. nepochybují o tom, že někdo čáry vytvořil záměrně a umístil tak, aby byly vidět při vstupu do jeskyně.
Ředitel Gibraltarského muzea Clive Finlayson podotkl, že výrytek je na místě, kde jeskynní chodba zatáčí o 90 stupňů. Mohl by to být jakési mapový symbol nebo označení místa v jeskyni.
Další z vědců Francesco d'Errico z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum tvrdí, že znak mohl ostatním neandrtálcům oznamovat, že v jeskyni už někdo bydlí.
Zpívání je snazší než mluvení
Neandrtálci nebyli tak omezení, jak si vědci dřív mysleli. Podle nálezů z poslední doby pohřbívali své mrtvé, zdobili se peřím a barvili svá těla černou a rudou barvou. Jejich jídelníček byl bohatý na zeleninu.
Za neandrtálský nástroj se považovala také flétna vyrobená z kosti, která byla nalezena ve Slovinsku. Tam se vede spor, jestli ji vyrobili neandrtálci, nebo kromaňonci.
Neandrtálci kvůli svému tvaru lebky nemohli mluvit, ale s velkou pravděpodobností zpívali, dodává archeoložka Katarína Čuláková:
„Jedná se o jiný typ zvuku. Jinak se pracuje s dechovým ústrojím. Třeba tonální jazyky některých etnik v Asii nebo Africe jsou na podobném principu. Tonální jazyk je jeden z předpokladů u neandrtálců – má blíže ke zpěvu než k naší řeči.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
