Objev v Jeruzalémě
Počet archeologických objevů, které přicházejí z oblasti Jeruzaléma, se v posledních letech neustále zvyšuje, a jsou stále fantastičtější. Zatím poslední nález je také vůbec nejstarším nápisem, který kdy byl v oblasti Jeruzaléma objeven. Pochází ještě z doby před tím, než do oblasti přišli Židé, a je tedy starší než období, kdy zde své hlavní město zřídil legendární král David.
Zmíněná malá hliněná tabulka byla objevena právě při výzkumu opevnění pocházejícího z dob ranného židovského království, tedy zhruba z 10. století před naším letopočtem. Pod jedním z kamenů se skrývala malá destička o rozměrech dvakrát dvaapůl centimetru. Podrobným prozkoumáním bylo ovšem zjištěno, že pochází zhruba ze 14. století před naším letopočtem, a je pozůstatkem po dobách, kdy Jeruzalému a okolí vládl jeden z pohanských kananejských panovníků.
Na destičce je vyryt nápis ve staré akkadštině, což byl jazyk používaný v rozsáhlé oblasti starověkého Předního východu i jako řeč diplomatů. Jeho text se podařilo rozluštit jen z malé části, protože plocha destičky je příliš malá – jde tedy jen o jednotlivá slova, která o obsahu příliš nenapoví. Je však nepochybné, že jde o královský dopis místního panovníka vládci Egypta, pravděpodobně Amenhotepovi IV., jehož byl jeruzalémský král vazalem. V rozsáhlém archivu, který byl už dříve odkryt v Amarně v Egyptě, byla nalezena řada podobných dopisů faraónovi. Mezi nimi bylo i několik vzkazů od Abdi Heby, vládce sídlícího v pozdějším Jeruzalémě – nově nalezená destička je tedy zřejmě podobným vzkazem.
To, co archeology na tabulce z Jeruzaléma zaujalo nejvíce, byla vysoká úroveň psací techniky. Svědčí to o tom, že dvůr tehdejšího krále byl velmi rozvinutý a žili na něm vzdělaní lidé. Materiál, z něhož je destička vyrobena, pochází přímo z oblasti Jeruzaléma, a byla zde tedy zřejmě i popsána – žádná taková destička zde dosud nikdy nalezena nebyla. Za zmínku jistě stojí, že druhý nejstarší psaný text z oblasti Jeruzaléma, který dosud držel rekord, byl nápis o mnoho set let mladší, vytesaný v tunelu vybudovaném za vlády židovského krále Chizkijáše v 8. století před naším letopočtem.
I když není možné přeložit text na nově nalezené tabulce, ani kdo přesně a komu ji psal, tu nejdůležitější informaci destička přece jen odborníkům poskytla. A to fakt, že Jeruzalém v pozdní době bronzové byl mnohem rozvinutější a významnější město, než se donedávna soudilo. Jedině ve velkých a bohatých střediscích totiž žili a pracovali písaři tak vysoké úrovně, jako byl ten, jehož rukopis nyní můžeme po téměř třech a půl tisíci letech opět číst.
