Obchvat Plzně
V okamžicích, kdy na mnoha místech naší republiky došlo vinou nepříznivého počasí ke kolapsu dopravy, se slavnostně otevíral dálniční obchvat Plzně. Pásku stříhali premiér, ministr dopravy a také evropský komisař Günter Verheugen, který označil dálnici D5 za jednu z nejdůležitějších částí evropské infrastruktury.
Pro lidi z Plzně je ovšem včerejšek především historickým datem, kdy jejich městem přestalo projíždět čtyři tisíce pět set kamionů denně. Zprovozněný obchvat měří šestadvacet kilometrů, přičemž důležitější než délka bylo rozhodování o jeho trase.
Deset let trvaly spory, ve kterých se střetávaly ekonomické zájmy stavebních firem, zájmy občanů v sousedství zamýšlené dálnice a výhrady ochránců přírody. Stavbě, která zřejmě nakonec přijde na víc než třináct miliard korun, spíše zůstane přívlastek "kontroverzní", než že bychom o ní mohli mluvit jako o levné, ekologické či ohleduplné k lidem v její blízkosti.
Zbývá šance zajistit plzeňskému obchvatu alespoň přívlastek "bezpečný". První kamion pravda havaroval na plzeňském obchvatu pár minut po té, co politici slavnostně přestřihli pásky, nicméně podepsalo se na tom husté sněžení a nesrovnatelně hůře mimochodem dopadli včera řidiči na dálnici z Brna do Prahy.
Bezpečnosti plzeňského obchvatu by měl prospět záměr zamezit budování reklamních ploch, které rozptylují řidiče. Skeptici pochybují o tom, že se něco takového může podařit, neboť není nic silnějšího než reklama. Navíc nelze od reklamních tvůrců žádat, aby vymýšleli bezpečná reklamní sdělení, kterých by si řidič nepovšiml kupříkladu proto, že by billboardy jako chameleón splývaly s okolním prostředím.
Smyslem reklamy u silnice je řidiče zaujmout, i kdyby ho to mělo stát život. My za to zkrátka stojíme.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.