Obchod Unie-Rusko se dodnes nezastavil. Jen se prodává zboží, které není na sankčních seznamech, říká ekonom z Institutu pro světovou ekonomiku

Rušno bylo v posledních týdnech například v kontejnerových přístavech v Petrohradu. Dodávky zboží přes tento obchodní uzel sice nejdřív klesly až o 90 procent, o rok a půl později je situace opačná.

Emiráty čelí podezření, že dováženou elektroniku z EU předávají Rusku.

„Zdá se, že Rusko se stále více podílí na světovém obchodu,“ říká ekonom Vincent Stammer z Institutu pro světovou ekonomiku. Dodává, že vzhledem k západním sankcím a nízké hodnotě rublu je to s podivem, pro Západ zřejmě i vystřízlivěním.

Pro třetí země je obcházení západních sankcí mnohem lukrativnější než jejich dodržování.

Moskva totiž v uplynulých měsících investovala mnoho času a energie do posílení jak ekonomických, tak politických vztahů s Čínou a Indií, což se jí teď zřejmě vyplácí. Noví ekonomičtí spojenci Ruska jsou ale po celém světě.

Čtěte také

Ondřej Houska: Sankce na ruské energetické suroviny jsou důležité, ale nikoli osudové

Největším obchodním partnerem je stále Peking: jen v srpnu Čína utratila za dovoz zboží z Ruska 11,5 miliardy dolarů. Naopak v Rusku končí stále víc čínských aut a elektroniky.

Stejný vývoj jde pozorovat i v oblasti kontejnerové lodní dopravy, hlavně v ruském přístavu Vladivostok na pobřeží Tichého oceánu v těsné blízkosti Číny. Právě ve vladivostockém přístavu je už dobrý rok výrazně rušněji než před válkou na Ukrajině.

Obchod s Čínou za 200 milionů dolarů

Změnily se také platební metody. Rusko platí třetinu dovezeného zboží jüany namísto dolary nebo eury. Očekává se, že dvoustranný obchod mezi Pekingem a Moskvou letos poprvé prolomí hranici 200 milionů dolarů. Obdobně se vyvíjí byznys mezi Ruskem a Indií.

Čtěte také

Novinářka Klímová: Finanční krize, sankce, protekcionismus. Česko-ruské obchodní vztahy chladnou už roky

Od začátku ruské invaze se také dobře rozvíjí obchod Moskvy s několika středoasijskými republikami, Tureckem a některými evropskými státy. „Ve skutečnosti Evropská unie obchod s Ruskem úplně nezastavila,“ podotýká ekonom Stammer. Obchoduje se ale zbožím, které není na sankčních seznamech.

Bulharsko, Řecko, Slovinsko a také Rakousko loni byznys s Ruskem dokonce zvýšily. Velký podíl na tom samozřejmě mají ceny plynu. Zástupce Evropské komise ve Vídni Martin Selmayr nedávno takové peníze označil jako krvavé. Vzápětí si ho předvolal ministr zahraničí, připomíná rakouský deník.

Větší problémy má ale EU se zeměmi, které Rusku pomáhají obcházet západní sankce a umožňují transport válečného materiálu přes hranice. Takových států je stále dost. Brusel se v tomto ohledu aktuálně zaměřuje především na Spojené arabské emiráty.

Emiráty na sankce nějak zapomínají

Od začátku války na Ukrajině se Dubaj a Abú Dhabí proměnily v hotspoty pro ruské turisty a obchodníky a ruští státní příslušníci tam ve velkém skupují nemovitosti. Brusel je proto přesvědčený, že arabská země západní sankce ignoruje.

Čtěte také

Západní sankce ruskou ekonomiku smrskly o 10 procent, hodnotí ekonom Kluge. Měla se ale zhroutit

Minulý týden proběhal schůzka předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Layenové se šejkem Muhammadem bin Zajdou. Hovořilo se prý i o těchto svérázných vztazích Spojených arabských emirátů s Moskvou. Podle dat ženevské společnosti Trade Data Monitor dovezl (od února do června) tento arabský stát z Unie sankcionované zboží za asi 1,8 miliard dolarů.

Ve srovnání s předchozími 17 měsíci přitom jde o téměř dvojnásobek. Hlavním artiklem byla elektronika, která je vhodná do dronů, raket a dalších zbraňových systémů. Emiráty přitom čelí podezření, že dováženou elektroniku předávají Rusku.

Ekonom Stammer zdůrazňuje, že západní sankce už sice působí, ale ne po celém světě. Například cenový strop na ropu je účinný jen tam, kde se na obchodu podílí také evropské firmy. „Rusku se ale sankce daří obcházet tím, že hledá a nachází nové obchodní partnery,“ upozorňuje odborník.

Čtěte také

Sankce na čínské firmy? Varování EU, na které Peking zareaguje neadekvátně, míní expertka

Studie Kanadské centrální banky ukázala, že země jako Čína, Indie nebo Spojené arabské emiráty jednají zcela racionálně – když tedy odhlédneme od morálních zásad. Studie došla k závěru, že pro třetí země je obcházení západních sankcí mnohem lukrativnější než jejich dodržování.

Je pravděpodobné, že výzvy Bruselu ve Spojených arabských emirátech nebudou vyslyšeny. Pokud ale diplomatické snahy nepřinesou své ovoce, mohou unijní státy od června firmám zakázat vývoz relevantního zboží do zemí, které jsou podezřelé z napomáháních obcházení sankcí vůči Moskvě, uzavírá list.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.