Karel Barták: Evropa reaguje klidně na Putinovy hrozby, připravuje další sankce

24. září 2022

Evropská unie reaguje na Putinovo oznámení o částečné mobilizaci a na jeho obnovené jaderné hrozby jedinými zbraněmi, které má k dispozici – pokračováním politické, materiální a vojenské podpory Ukrajině a spuštěním dalších sankcí proti Rusku. Osmý balíček ohlásila Evropská komise na okraji zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku; od té doby intenzivně jedná o podrobnostech s velvyslanci členských zemí.

Sankce mají postihnout další ruské činitele a také ty kolaboranty, kteří na obsazených ukrajinských územích režírují frašku v podobě jakýchsi referend o připojení těchto oblastí k Rusku.

Čtěte také

Mají také rozšířit seznam západních technologií, které nebude do Ruska možné vyvážet. Hodně se mluví o zastropování cen ruské ropy, po vzoru Spojených států, aby na jejím prodeji Moskva tolik nevydělávala.

Zatím neznáme žádné podrobnosti – můžeme se jen dohadovat, proč by to Unie dělala, když už dříve rozhodla, že ropu přestane z Ruska dovážet na konci roku. Zemím, které ji dostávají ropovodem a mají výjimku, jako jsou Česko nebo Slovensko, by naopak hrozilo, že jim Rusové kvůli cenovému limitu dodávky zastaví, pokud budou moct prodat lépe jinde.

Dlouhodobý účinek

O obsah dalšího balíčku sankcí ale tolik nejde. Evropa již vystřílela svůj prach, už není moc co či koho trestat. Jde o symboliku. Nebylo možné nereagovat na nehoráznosti, které ruský prezidenta vyřkl ve středečním televizním projevu. Je třeba opět předvést jednotu a odhodlání. To samo o sobě nebude snadné, už proto, že Maďarsko se a priori staví proti jakýmkoli dalším evropským postihům Ruska, a dokonce žádá, aby byly pozastaveny i dříve přijaté sankce. Premiér Orbán to odůvodňuje tím, že více než Rusko postihují samotné jejich autory, tedy země EU.

Čtěte také

Nečekejme tedy, že se Unie dohodne rychle. Záležitost se zřejmě bude přetřásat ještě na vrcholném setkání v Praze 7. října; rozhodnout by mohli ministři zahraničí až o deset dní později. Přitom je jasné, že čím delší bude váhání a dohadování, tím slabší účinek budou tyto kroky mít.

Dost na tom, že Putinovy vyhrůžky jadernými zbraněmi padají na úrodnou půdu. I když je většina evropských politiků označila za důkaz slabosti a zoufalství, berou je vážně, už proto, že do kouta zahnaný ruský prezident je nebezpečnější a nevyzpytatelnější; může být věrolomnější a všeho schopný. Dobře ví, že jeho mávání zbraněmi hromadného ničení funguje – kdyby nebylo této hrozby, Západ by už dávno dodával Ukrajině daleko účinnější a sofistikovanější zbraně. Jenže se obává, že by to Rusové mohli použít jako záminku k přímé konfrontaci se Severoatlantickou aliancí a odůvodnit tím nasazení jaderných hlavic.

Karel Barták

Doufejme tedy, že v zákulisí, kam novináři nevidí, se přemýšlí a kalkuluje, co by mohl mít Putin s jadernými zbraněmi za lubem, jak, vůči komu by je chtěl použít. Na bojišti? Proti civilním cílům? A hlavně, jak by na to Západ reagoval. Doufejme, že Rusové už od NATO nebo od Spojených států vědí, co by je čekalo, kdyby s jadernými zbraněmi vyrukovali. A že si to tedy rozmyslí. Evropské sankce jsou v tomto momentálním kontextu opačnou stranou téže mince – jsou vesměs koncipovány tak, aby měly dlouhodobý účinek. Třeba takový, že už si Rusové postupem času žádné nové supermoderní, technologicky vychytané zbraně nebudou schopni pořídit.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio