Obavy z uprchlíků pramení z frustrace a vlastní finanční situace, míní Černý z Člověka v tísni

Zároveň zdůrazňuje, že velká část uprchlíků se adaptovala a pracuje, aniž by potřebovali pomoc humanitárních organizací, které mnohdy ani nekontaktovali. Pokud už se ocitnou v tísni, jde prý často o problém s bydlením.

Čtěte také

Rok války na Ukrajině: Vítězství je jediná cesta k tomu, aby se taková agrese už nikdy neopakovala, říká bývalý velvyslanec Perebyjnis

„Ten byl v Česku už před příchodem matek s dětmi z Ukrajiny. Zároveň vyhřezly problémy, které jsme tu měli. Není tady sociální bydlení, v regionech jsou nedostatečné kapacity pediatrů a psychologické pomoci nebo asistentů pedagoga,“ vyjmenovává.

S ohledem na to, jak velké množství lidí do republiky přišlo, ale Černý nepozoroval větší potíže či konflikty. Obavy u českých občanů, které se snaží využít někteří politici, podle něj pramení spíš z frustrace.

Ukrajinci jsou kulturně a příjmově velmi kompatibilní skupinou s českou populací a soužití je tak jednodušší.

„Desetina populace má mnohočetné exekuce a stát je nechce pustit do nějakého rozumného oddlužení. Ty rodiny žijí v technickém bankrotu, nikdy se z toho nevyhrabou. To je jedno z dalších témat Člověka v tísni, kterým se zabýváme. Když vidím lidi, kteří jsou nespokojení s vládní politikou, tak je to hodně dané jejich finanční situací,“ soudí.

Kdy se vrátí domů?

Česko bylo už od 90. let tradičním cílem pracovní migrace Ukrajinců, kterým se i díky tomu daří sžívat s českým prostředím. „Kulturně a příjmově jsou velmi kompatibilní skupinou s českou populací a soužití je tak jednodušší. Zároveň jsme ale měli možnost vidět, jak česká společnost reagovala na romské rodiny, které také přišly z válečných oblastí. Ale na Ukrajině vůči nim panuje asi ještě větší distance,“ popisuje Černý.

Čtěte také

Dlouhodobá tolerance ruské agrese se nám nevyplatila, hodnotí rok války na Ukrajině filozof Němec

Klíčem k úspěšné integraci je jazyk, objevují se ale i názory, že není dostatek kurzů a učitelů pro výuku. Ukrajinská vláda se ale zároveň snaží udržet distanční výuku v ukrajinštině, protože snahou je, aby se uprchlíci jednou vrátili domů a pomohli při obnově Ukrajiny.

„Většina z nich se chce vrátit a pracovat tam. To říkají i v průzkumech. Zároveň nám ale mezinárodní studie ukazují, že když někde uprchlíci zapustí kořeny, získají dobrou práci a ovládnou jazyk, tak je to s tím návratem složitější,“ upozorňuje.

Černý se domnívá, že uprchlíci se nezačnou vracet, dokud bude na Ukrajině trvat válka. „Zároveň se to může znovu vyhrotit, dojít k ještě větší invazi a zvěrstvům, které vyženou další lidi z Ukrajiny někam na Západ. Nyní máme plán na tři roky, jeden je za námi a načali jsme ten druhý,“ uzavírá ředitel sociálních a vzdělávacích programů Člověka v tísni.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.