Rok války na Ukrajině: Vítězství je jediná cesta k tomu, aby se taková agrese už nikdy neopakovala, říká bývalý velvyslanec Perebyjnis

Ukrajinský prezident dnes na Twitteru uvedl, že uplynulý rok byl obdobím bolesti, smutku, víry a jednoty. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že ten letošní bude rokem ukrajinského vítězství. „Pozoroval jsem to na frontových liniích. Ve čtvrtek jsem v Donbasu mluvil s vojáky, i obyčejnými lidmi a ti všichni pevně doufají, že to skončí,” navazuje stálý zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín.

Zelenskyj se v projevu vyjádřil, že 99 procent Ukrajinců věří ve vítězství. Podle průzkumů více než polovina obyvatel také věří, že válka skončí během tohoto roku. „Rusko se postupně vyčerpává. Je to vidět i na snižující se raketové síle, kterou Rusko demonstruje ob den nebo někdy i častěji,” dodává Dorazín. „Letos určitě dojde k nějakému vojenskému zlomu.”

Podoba vítězství je podle Severoatlantické aliance jasně definovaná. „Plné vítězství Ukrajiny znamená, že se ruská agrese nepovede a Ukrajina bude znovu ovládat své území,” říká Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO. „Vítězství je definované hranicemi z roku 1991.”

Pro ukrajinské vedení by vítězství mělo přinést i další výsledek v podobě územních záruk. „Vítězství fakticky znamená osvobození všech okupovaných území Ukrajiny a garance, že se taková agrese nebude opakovat,” doplňuje náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis.

Město na dostřel

Podle Zelenského má Ukrajina ztráty, ale udělá všechno pro to, aby protivníka odrazila. „Iniciativa je momentálně na straně Ruska, ale to za poslední tři měsíce získalo jen asi 700 km čtverečních území a s velkými ztrátami. Podle britského deníku The Times zaplatili každých 90 m ukrajinské půdy životem asi 2000 ruských vojáků,” říká Tomáš Havlín ze zahraniční redakce.

Čtěte také

Dlouhodobá tolerance ruské agrese se nám nevyplatila, hodnotí rok války na Ukrajině filozof Němec

Na Ukrajině také panovaly obavy, že by se Rusko na den výročí mohlo pokusit o razantnější raketové údery na města, ty se však nepotvrdily. „Ukrajinské servery jsou v tomto ohledu docela klidné a nereportují žádné větší útoky,” dodává Havlín.

Velmi vážná je však situace v Chersonu, město se nachází jen několik kilometrů od ruských pozic za řekou Dněpr. „Bouchá to neustále. Nedokážu říct, jak je to daleko a jestli to vůbec je ruská nebo ukrajinská opětovná palba. Ani se nevyhlašují letecké poplachy, protože to nemá cenu, miny letí pár sekund,” popisuje reportér Radiožurnálu Ľubomír Smatana.

„Je vlastně náhoda, kam to dopadne. Je to zvláštní město, protože kdybychom vzali dalekohled a podívali se někam šikovně, tak Rusy uvidíme,” dodává Smatana, kolem nějž se po celou dobu živého vstupu ozývají výbuchy. „Ukrajinci vůbec nepočítají s tím, že by tuto válku mohli prohrát,” uzavírá.

Cíle Ruska jsou dlouhodobě zřejmé

Přes dosavadní vývoj se však ruské vedení údajně stále těší velké podpoře obyvatelstva. „Podle lednového průzkumu nezávislého sociologického centra Levada mají podporu 82 procent obyvatel. Nicméně je otázkou, jestli se dá věřit průzkumům v dnešním Rusku, jestli se zkrátka lidé nebojí odpovídat jinak,” uvažuje bývalá zahraniční zpravodajka v Rusku Ivana Milenkovičová.

Čtěte také

Putin může bojovat o přežití a zároveň snít. I Hitler snil, že se válka zázračně obrátí, připomíná historik Rychlík

Podle Landovského sleduje Rusko své cíle dlouhodobě už od nástupu Vladimira Putina k moci. „Jde o znovuvybudování sféry vlivu, ovládání těch blízkých zemí pomocí nějakých limitovaných agresí, do začátku této poslední, řekněme, skoro nelimitované agrese a ovlivňování svého okolí formou síly,” popisuje. „Cíle jsou živené i zisky z prodeje fosilních paliv.”

Moskva kvůli konfliktu také pozastavila účast na smlouvě Nový start, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. „Rusko vzkazuje světu, že je samo a že chce být i dále samo, což je velice špatná zpráva. Celý systém kontroly a omezování zbrojení dostal v posledních dekádách velmi těžké rány. Nový start je vlastně posledním pilířem toho systému,” rozebírá Landovský.

„Je to možná i nějaký nátlakový prostředek na Spojené státy. Tyto smlouvy jsou vlastně bilaterálního charakteru, to znamená, je to takový výraz vzdoru. V ruské politice, bohužel pro ně, nevidím žádnou světlou uličku. Vidím zatím jenom slepou uličku, utrpení ostatních a žádné zářné budoucnosti pro Rusko a jeho občany,” uvažuje Landovský nad budoucím vývojem v zemi.

Abychom zvítězili, potřebujeme podporu

„Strašně důležitý je ten hlavní signál, který válka vyšle do světa, že i menší země je schopná se ubránit silnějšímu agresorovi, a to i pomocí sítě podporovatelů. Tady v tom případě je to celkem 54 zemí, které různými způsoby Ukrajinu podporují,” dodává Landovský.

Čtěte také

Putin odejde a pak se tam servou o peníze a moc. Mohla by taky začít mafiánská válka, tipuje analytik a exdiplomat Votápek

Rusko se dlouhodobě snaží podporu západních zemí Ukrajině narušit. „Dělá všechno možné pro to, aby se tak stalo. Skoro v každé – nejen – evropské zemi existuje pátá kolona Ruska,” tvrdí Perebyjnis. „Existuje ruská rozvědka, která pracuje na tom, aby oslabila podporu Ukrajiny. My to vidíme a doufám, že to vidí i vlády těchto zemí.”

„Máme odhodlanou a statečnou armádu a vojáky, ale Rusko zatím má významnou převahu ve zbraních a v počtu vojáků. Abychom zvítězili, potřebujeme zbraně, které by nám pomohly osvobodit okupovaná území.”

„Po tom, jaké zločiny Rusko spáchalo proti nám nic jiného nezůstává. Vítězství je jediná cesta, která povede k tomu, aby se taková agrese už nikdy neopakovala,” uzavírá Perebyjnis. „A když říkám nám, tak nemám na mysli jen Ukrajinu, ale celý civilizovaný svět.”

V celém Speciálu k uplynulému roku války na Ukrajině se také dozvíte, jak se k válce staví asijské země a které země Rusko podporují nebo jak se nyní žije v Kyjevě, který byl minulý rok krátce okupován, či jaké dodávky techniky může Ukrajina očekávat a proč by technika mohla paradoxně způsobovat problémy.

V pořadu také popíšeme příběh tří Ukrajinek, které před válkou utekly a nyní žijí v Česku, a informace o tom, jak se ukrajinským uprchlíkům daří usazovat v České republice. Provází Jan Pokorný.