Obamamánie zachvátila Berlín
Německo postihla horečka zvaná "obamamanie" již v okamžiku, když kandidát Demokratické strany na úřad prezidenta Spojených států oznámil, že navštíví jeho hlavní město. Zaznamenala prudký nárůst poté, co dnes dopoledne na berlínském letišti Tegel zahájil Barack Obama své evropské turné. Kulminovat pak bude v době jeho večerního projevu u Vítězného sloupu, kde se očekává až na sto tisíc návštěvníků.
Předtím absolvoval zahraniční cestu do Saudské Arábie, Kuvajtu, Iráku a Izraele. Podal si zde ruce s arabskými monarchy, izraelskými politiky i prostými americkými vojáky. Ještě před příjezdem do Berlína navštívil v brzkých ranních hodinách jeruzalémskou Zeď nářků a poté z Tel Avivu nastoupil své evropské turné. Němečtí politici považují očekávané poselství možného příštího nejmocnějšího muže tohoto světa, který se chce právě v Berlíně jako jeho legendární předchůdci John Kennedy a Ronald Reagan postavit do jedné řady, přestože jak v Londýně tak Paříži přitlumeně zní nesouhlasné hlasy. Než zazní Obamův hlas pod sloupem, který připomíná vítězství pruských zbraní v předminulém století, vedoucí k sjednocení Německa, vedl dopoledne nejprve rozhovor se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou, která uvítala možnost poznat osobně senátora z Illinois.
Předtím obhajovala však svůj nesouhlas s tím, aby mohl vystoupit obdobně jako američtí prezidenti přímo u Brandenburské brány. Po setkání nevydali žádné prohlášení. Poté se setkal s ministrem zahraničí Waltrem Steinmeierem a s berlínským starostou Klausem Wowereitem. Němečtí politici jsou zvláště zvědaví na Obamovy představy o budoucích transatlantických vztazích, pokud bude moci ovlivňovat příští americkou zahraniční politiku. Koordinátor pro vzájemné vztahy sociální demokrat Karsten Voigt varuje před přehnanými nadějemi. V dnešním rozhovoru pro list "Rheinische Post" řekl, že Obama nebude šetřit s úsměvy, ale o to důrazněji bude žádat pro Afganistan více vojáků. Těžko lze však očekávat, že získá většinu v Bundestagu pro dlouhodobou účast Bundeswehru na jihu Afganistanu. Německo by proto mělo využít návštěvy k tomu, aby prezentovalo své konkrétní pohledy na "skutečné transatlantické partnerství". Generální tajemník SPD Hubertus Heil očekává od Obamy především nové signály pro politiku, směřující k zmírnění mezinárodního napětí.
Německo si přeje tuto novou politiku nahrazující konfrontaci kooperací, která jedině může řešit tak velké problémy jako je ochrana světového klimatu, řešení krizí a boj proti hladu. Čestný předseda liberální FDP Otto hrabě Lambsdorff se však necítí být ovlivněn "obmaniií", která zachvátila Berlín.
Považuje kandidáta Republikánů Johna McCaina za daleko zkušenějšího politika, také proto, že Obamovy představy o zahraniční politice nejsou příliš známé. S kritiky demokratického prezidentského kandidáta však nesouhlasí prezident Akademie umění Klaus Staeck za situace, kdy Obamovi důvěřuje téměř 80 procent Němců. Pro mnohé "černé" v Německu je rovněž Barack Obama nositelem naděje. Z Konga pocházející Berlíňan Patrice Kissasse prohlašuje, že všichni, kteří mají africké kořeny, jsou s ním nadšeni.
S přáteli a známými proto musíme být u Vítězného sloupu, kde vystoupí americký prezidentský kandidát s keňskými kořeny. Očekávání s ním spojené je veliké, protože podle jejich názoru by konečně mohl Africe dodat větší váhu ve světě. Musí se postarat, aby takoví diktátoři jako Robert Mugabe se nemohli dále udržet. To je nejdůležitější pro černý kontinent a proto afroněmecká komunita i míšenci zde narození se cítí nyní hodnotnější i motivovanější. Roland Prejawa, předseda berlínského sdružení pro Afriku, který sdružuje příslušníky z Ghany, Senegalu, Nigerie, Kamerunu a Konga vyjádřil jejich víru, že černý prezident USA pomůže emancipování Afriky.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.