O zániku palestinských křesťanů
Další z častých varování před zánikem křesťanství na palestinských územích přináší izraelský deník Jerusalem Post. Postupně se zmenšující křesťanské komunity, které živoří na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, pravděpodobně v příštích 15 letech zcela zmizí v důsledku stále silnější muslimské perzekuce.
Listu to řekl izraelský specialista v oboru mezinárodních lidských práv Justus Reid Weiner, který ostře kritizoval lhostejnost mezinárodního společenství i organizací sledujících dodržování lidských práv, kterou označil za "téměř zaryté mlčení". Podle něj je hlavní příčinou akutní krize, ve které se nacházejí křesťanští Arabové, muslimské pronásledování a šikanování. Jestli vlády a instituce okamžitě nezjednají nápravu situace, zbude za 15 let na palestinských územích jen hrstka západních křesťanů a nejvyšších duchovních.
Podle Weinera jsou křesťanští vůdci nuceni, aby pod hrozbou sil radikálního islámu opouštěli své stoupence. Kvůli tomu, že musí čelit náboženskému pronásledování a zvládat ekonomické obtíže, způsobené kombinací dlouholetého palestinského násilí a izraelských protiteroristických opatření, odešly desetitisíce arabských křesťanů hledat lepší život na Západě. Tento exodus stále pokračuje a vzbuzuje obavy, že za několik desetiletí už křesťanská víra nebude v místě svého zrodu existovat. Zatímco před padesáti lety tvořili palestinští křesťané na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy nejméně 15 procent obyvatel, dnes se jejich počet odhaduje na pouhé 1,5 procenta.
V žádném městě není úbytek křesťanů patrnější než v Betlémě, který se pod palestinskou správu dostal v minulé dekádě v rámci dohod z norského Osla. Po mnoha desetiletích, kdy zde křesťané představovali většinu, má dnes město s 30 000 obyvateli jen necelých dvacet procent křesťanů. V pásmu Gazy, které ovládá fundamentalistické hnutí Hamas, žije mezi skoro půldruhým milionem výrazně konzervativních muslimů už pouze 3000 křesťanů, většinou pravoslavného zaměření. Podle Weinera křesťané na palestinských územích nemají žádné zastání a nikdo je nechrání, a tak není divu, že odcházejí.
Weiner zároveň odmítl, že by hlavní příčinou odchodu arabských křesťanů z palestinských území byla izraelská bezpečnostní opatření, například protiteroristická bariéra, která se buduje mezi Izraelem a Západním břehem. Například křesťanští duchovní z Betléma na ni často poukazují, protože právě u tohoto města je betonová zeď hodně na očích. Podle Weinera však existuje diametrální rozdíl mezi tím, co oficiálně tvrdí duchovní, a tím, co říkají obyčejní křesťanští věřící. Duchovní tančí, jak píská palestinská samospráva, která ze všech neduhů palestinské společnosti obviňuje Izrael, zdůraznil Weiner.
Weinerova slova potvrzuje i evangelický duchovní, reverend Malcolm Hedding, který je ředitelem Mezinárodního křesťanského vyslanectví v Jeruzalémě. Podle něj křesťanským duchovním ve Svaté zemi brání v kritice palestinská silová politika. Je třeba, aby se křesťanský svět k problému svých souvěrců na palestinských územích rázně postavil a začal o něm mluvit, zdůraznil reverend.
Posledním závažným incidentem byla v říjnu vražda předního křesťanského aktivisty Chádira Ajjáda v městě Gaza. Ajjád byl ubodán za bílého dne na ulici poté, co několik let dostával výhrůžky smrtí kvůli údajné "misionářské činnosti". 32letý Ajjád byl ředitelem jediného křesťanského knihkupectví v Gaze, které provozuje Biblická společnost gazanské baptistické církve. I tato společnost se letos v dubnu stala terčem teroristického útoku, při kterém výbuch bomby poškodil budovu, v níž společnost sídlí od roku 1999.
Na Vánoce však klade palestinská vláda okázalý důraz. Po Betlémě chodí Santa Claus v červeném plášti a černých holínkách - a v brýlích proti slunci. Místní dobrovolníci obcházejí nepočetnou křesťanskou komunitu v Ježíšově rodišti i v okolních vesnicích. Rozdávají dětem připravené dárky a někdy si sundají brýle, aby ukázali lidskou tvář a uklidnili často vystrašenou drobotinu. Nejpopulárnějšími dárky jsou stavebnice, autíčka s dálkovým ovládáním a panenky. V minulých letech zel Betlém o Vánocích prázdnotou a místní obchodníci si zoufali. Letos mezi nimi zavládl optimismus, protože turisté se pomalu, ale jistě vracejí, tvrdí agentura AP.
V posledních sedmi letech se turisté báli do Betléma jezdit kvůli palestinskému povstání proti Izraeli a k návštěvě je nepřiměly ani svátky Kristova narození. Po nedávné obnově mírových jednání se jim důvěra znovu vrací. Také agentura AP potvrzuje, že palestinských křesťanů nepřestává ubývat. Podle ní křesťané na Západním břehu Jordánu tvoří jen dvě procenta z téměř dvou a půl milionu převážně muslimských obyvatel. Mnoho křesťanských rodin se však už kvůli neklidné situaci a ekonomickým potížím vystěhovalo.
V říjnu přijelo do Betléma 40 000 turistů, což je rekord za několik minulých let. K zoufalství místních hoteliérů však v městě nezůstávají déle než dvě hodiny. I tak bude ale letošní rok zřejmě nejúspěšnější za uplynulých sedm let. Palestinská vláda premiéra Saláma Fajjáda nechce křesťanské svátky odbýt. Na výzdobu Betlému a okolních vesnic je letos ochotna vydat až 100 000 dolarů. Každý z obchodníků údajně dostane bonus ve výši 1200 dolarů, aby mohl podnik udržet i v příštím půlroce, píše AP.
A do třetice informace z palestinských území, ale tentokrát z trochu jiného konce - řeč je o nevšední metodě mocenského boje.
Palestinská samospráva předsedy Mahmúda Abbáse, která od červnového puče teroristického Hamasu v pásmu Gazy nepřestává trestat a pronásledovat příslušníky tohoto hnutí na Západním břehu Jordánu, oprášila starou metodu boje zesnulého vůdce Jásira Arafata - nařídila svým bezpečnostním jednotkám, aby zadrženým členům Hamasu holila vousy, píše palestinský dopisovatel izraelského deníku Jerusalem Post. Tento krok má členy islamistického Hamasu ponížit, protože oholený muslim se po propuštění z vězení stydí ukázat na veřejnosti.
K prvním, kdo v arabském světě začal používat holení plnovousu jako prostředku ponížení, byly obávané egyptské tajné služby, které toto opatření používaly proti členům islamistického Muslimského bratrstva. Palestinská samospráva zvyk přejala v rámci potlačování Hamasu a jeho institucí na Západním břehu. Podle jednoho jejího nejmenovaného činitele to dokonale funguje. Mnozí muslimové věří, že mít plnovous je podle islámského učení povinné a že se o jeho nezbytnosti mnohokrát zmínil i prorok Mohamed. Podle některých imámů je oholení vousů dokonce projevem vzpoury proti samotné mužské podstatě a napodobováním žen. Plnovous je znamením zralosti a mužnosti, a proto mnozí muslimští učenci holení zakázali.
Aktivisté Hamasu potvrdili, že palestinská policie oholila už nejméně 20 členů hnutí na Západním břehu. Plnovous ale může přivést do záhuby i ty, kteří k Hamasu nepatří. Za krvavé červnové války mezi Hamasem a hnutím Fatah předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse tak přišel o život i jeden člen Fatahu. Jednotky ho vyvlekly do 14. patra výškové budovy v městě Gaza a shodily jej dolů. Podle svědků byl mrtvý příslušníkem téhož hnutí jako jeho vrazi, ale ti mu to nevěřili, protože nosil plnovous, cituje svědka tohoto činu Jerusalem Post.
