O studium jaderného inženýrství není zájem. Přitom je v plánu dostavba Dukovan, varuje odborník
Vládou schválená dostavba nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany bude znamenat i zvýšenou poptávku po vysoce specializovaných odbornících, a to hlavně v oboru jaderné energetiky. Problém je, že zatím to české studenty neoslovuje. „Do prvního ročníku jaderného inženýrství nás nastupovalo okolo 50. Tolik nás bylo jen prvních pár týdnů, na konci studia je nás sedm,“ popisuje jeden z nich.
„Důvodem není až tak náročnost studia, je to o píli. Studium zabere hodně času a je na nás, jestli jsme schopni nebo ochotni do toho ten svůj čas investovat. Já tvrdím, že to rozhodně stojí za to,“ dodává vysokoškolský student v pořadu Zaostřeno.
Čtěte také
Stagnující zájem o technické obory a velké množství těch, kteří studium vzdá, tak otevírá otázky, jestli budeme mít pro stavbu nových bloků Dukovan dostatek vlastních jaderných inženýrů a dalších odborníků.
Jádro je přitom jedno z hlavních ekologicky neutrálních energetických zdrojů. V roce 2050 by měla elektřina vyrobená z jádra pokrývat téměř polovinu spotřeby v Česku – alespoň to deklaruje Státní energetické koncepce.
„Záleží na tom, jaký typ odborníků požadujeme. Jestli opravdu chceme ty vysoce specializované. Například lidi, kteří navrhují jaderná zařízení, aktivní zóny a paliva, tak tady věřím, že tuto poptávku uspokojíme. Stejně, jako zřejmě u elektroinženýrů a strojařů. Ale to, co nám chybí, je větší zájem ze strany studentů,“ vysvětluje vedoucí Katedry jaderných reaktorů ČVUT Jan Rataj.
Čtěte také
Na obnovu jádra se ale připravuje i Polsko, kde by absolventi mohli také pracovat. Poláci plánují spustit do roku 2043 dokonce šest nových jaderných reaktorů. Na rozdíl od Česka tam ale nemají tradici jaderného průmyslu, takže by jim naši specialisté určitě mohli hodit.
„Pokud se začne stavět jádro i jinde v Evropě – a to se stane – může tady začít silná konkurence. To by pro nás mohl být problém,“ tvrdí Rataj.
Nedostatek odborníků totiž netrápí jen nás. „Pokud ale na vysvětlování a propagaci začneme pracovat už u dětí na základních školách, konkurence nás neohrozí. Ale je otázka, jestli už není pozdě,“ doplňuje.
Zvládne tuto poptávku i naše školství? Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno, ptá se Patrik Salát.
Související
-
Tisíce pracovníků přivede na Vysočinu výstavba pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech
Výstavba pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech dopadne nejenom na životní prostředí. Na širším regionu se podepíší také tisíce pracovníků, kteří přijedou.
-
Dana Drábová: Jaderné elektrárny jsou na průšvih připravené. Meze šílenství se ale odhadnout nedají
Protržení Kachovské přehrady vyvolalo otázky o bezpečnostní situaci v Záporožské jaderné elektrárně, která vodu z nádrže používala k chlazení. Jaká je tam situace?
-
V Evropě se prohlubuje „jaderná propast“. Někde jaderné elektrárny staví, jinde zavírají
Ve Finsku se otevřela první jaderná elektrárna v Evropě po 16 letech. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy se Německo rozhodlo odstavit své poslední tři atomové reaktory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
