Dalajláma aneb Dlouhá cesta od poslance čínského parlamentu k úhlavnímu nepříteli státu

Narodil se v roce 1935 jako jedno z 16 dětí chudé rodiny v regionu Amdo, odkud v minulosti vzešlo hned několik dalajlámů.

Čtěte také

Dalajláma pro Rádio Česko: Čínská vláda se odmítá zabývat tibetskou otázkou

Když mu byly dva roky, objevil ho speciální tým vysoce postavených lámů, kteří po smrti jeho předchůdce pátrali po jeho nové reinkarnaci, resp. převtělení, tedy tulukovi. A ve dvouletém chlapci ho našli.

„Proces je po celá staletí neveřejný, naši předci měli dost důvodů metody hledání tajit. Můžu prozradit třeba to, že velmi důležitou součástí obřadu je orákulum. To umí rozeznat shodné znaky na původním, zesnulém dalajlámovi a novém převtělenci,“ vysvětluje v dokumentu čínské televize CGTN jeden z tibetských mnichů.

„Orákulum si navíc s převtělencem musí promluvit. Hodně odpovědí dostaneme také pozorováním znamení na posvátném jezeře Lhamo Latzo, které leží v jižním Tibetu, v nadmořské výšce 5 tisíc metrů,“ pokračuje dokument.

Čtěte také

Josef Baxa: Dalajláma nám ukázal, jak tady pomalu a plíživě ztrácíme svobodu

„Velmi složitý a zdlouhavý proces hledání nového dalajlámy, tedy žijícího Buddhy chtělo v minulosti ovlivnit hodně lidí. Dnes bychom je označili za lobbisty. Bohaté tibetské rodiny chtěly pátrací tým vysoce postavených lámů přivést co nejblíže k jejich domům a pokoušeli se je ovlivnit nebo rovnou uplatit. Bylo těžké nepodlehnout takovému pokušení. A podobně si počínali i bohatí Číňané. I oni měli zájem na tom, aby ve Lhase usedl jako další dalajláma někdo, kdo by znásobil jejich bohatství. Někteří dalajlámové zemřeli velmi mladí, ještě v dětském věku. Dokonce existuje podezření, že mohli být otráveni,“ vysvětluje dokument CGTN.

Mao Ce-tung z něj udělal poslance

Současný dalajláma žil až do roku 1959 ve Lhase, hlavním městě Tibetu, odkud vládl obrovskému území ze dvou svých sídel současně – z letní Norbulinky a zimní Potály.

Čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung dokonce mladého dalajlámu přesvědčil, že nejlépe bude zájmy svého národa hájit jako člen Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy čínského parlamentu.

Čtěte také

PLZEň

Dalajláma se mi omluvil za pozdní odpověď, měl rozbitý počítač, vypráví klatovský sochař Václav Fiala

Dalajlámův poslanecký mandát ale netrval dlouho. Mao Ce-tung nedodržel sliby a namísto zlepšování životních podmínek Tibeťanů proti nim spustil otevřenou, vyhlazovací válku.

V roce 1951 čínská armáda násilím obsadila celé území Tibetu a vnutila špičkám tibetské vlády ponižující, tzv. Sedmnáctibodovou smlouvu. „Čínská armáda povraždila sedmitisícovou tibetskou armádu do posledního muže,“ vzpomíná 14. dalajláma ataké očitý svědek jedné z nejsmutnějších okamžiků života Tibeťanů i jeho samotného. 

„Do Lhasy, hlavního města Tibetu a sídla dalajlámy vstoupili Číňané už bez jediného náznaku odporu, z jejich pohledu šlo všechno hladce. Mao Ce-tung pak ozbrojenou invazi zastavil a tibetský národ si porobil kombinací smluv, výhrůžek a nátlaku.“

Úžasná osobnost dalajlámy

Dalajláma je pověstný svým klukovským, poťouchlým smíchem a upřímným přiznáním, že ačkoli je reinkarnací jednoho z nejdůležitějších buddhistických božstev na zemi, ani on neví úplně všechno.

Čtěte také

„Kdyby se Buddha vrátil, byl by zelený.“ Dalajláma apeluje na boj s klimatickou krizí

Jedním z mála českých novinářů, kterým se dostalo výsady s dalajlámou natočit rozhovor a poznat jeho pověstný smích, byl na podzim 2016 redaktor České televize Daniel Stach. Ze stejného privilegia těšila už jen dvě česká média – ČTK a Český rozhlas.

Poslechněte si celé Zaostřeno Davida Jakše. Uslyšíte i vzpomínku Daniela Stacha na rozhovor s dalajlámou.