O lidském těle, klimatizaci a vzduchu pod střechou. Člověk špatně snáší teplotní šoky, ale klimatizace ohřívají planetu

7. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy podnikatelka, manažerka, byznysmenka, zaměstnanec v kanceláři, dress code, společenské oblečení, vedro v kanceláři, klimatizace, větrák, ochlazení, kancelář (ilustrační foto)

Průměrný obyvatel Evropy tráví více než 80 procent času v uzavřených budovách. Organismus je přitom velmi citlivý na kvalitu ovzduší, které se uvnitř a venku podstatně liší. O správné teplotě v budovách, vlivu teplotního šoku nebo pokojových rostlinách a okysličování prostor uslyšíte ve vědeckém seriálu.

Citlivost na změny

Teplotní šok lidskému organismu škodí, shodují se vědci. Otřes ze změny teploty přitom nastává už při rozdílu pěti stupňů Celsia.

„Naše tělo se snaží udržet si stálou vnitřní teplotu,“ vysvětluje lékařka Emmanuela Fernandová z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Centrem termoregulace je hypothalamus – část mozku, která dál vysílá informace do těla a podle toho náš organismus reaguje.“

V případě okamžitého zvýšení teploty se cévy roztahují, tělo teplo vydává a začínají se aktivovat potní žlázy. Obecně ale podle Fernandové člověk lépe snáší přehřátí než podchlazení.

Vůbec nejrizikovější je podchlazení u starších lidí. Ti by si ale měli dávat pozor i na vysoké teploty a ve vedrech dostatečně pít nehledě na pocit žízně.

Klimatizace chladí i ohřívají planetu

Příjemné prostředí uvnitř budov zajišťují klimatizace. Po celém světě je podle OSN už více než 3,5 miliardy takových zařízení. Zejména starší generace těchto zařízení ale vypouštěním skleníkových plynů do ovzduší v konečném důsledku ohřívají celou planetu.

Mezi pasivní prvky chlazení patří například využití zeleně před budovami. Ta prokazatelně v okolí snižuje teplotu. Nehledě na to, že udržuje vlhkost.
Vladimír Zmrhal

Klasická klimatizace se skládá ze dvou základních částí. „Venkovní kondenzační jednotky a vnitřní jednotky, která obsahuje výparník. Jde o takzvaný kompresorový chladivový okruh – kompresor pohání chladivo a ve výměnících dochází k předávání a odnímání tepla. Je to stejný princip, na jakém pracuje chladnička,“ vysvětluje Vladimír Zmrhal z Fakulty strojní ČVUT.

Daniel Adamovský s vyvíjenou větrací jednotkou v UCEEB v Buštěhradě

Stejně jako lednice, i klimatizace v minulosti využívaly jako chladivo tvrdé freony, které se podílely na ničení ozónové vrstvy. V 80. letech se místo freonů začaly využívat fluorované uhlovodíky, což jsou ovšem skleníkové plyny mnohonásobně účinnější než oxid uhličitý.

V současné době sílí tlak na omezení využívání těchto látek. Vědci se proto snaží vyvíjet nová chladiva. V laboratoři Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradě odborníci vyvíjí typ větrací jednotky, který k řízení teploty přiváděného vzduchu využívá termoelektrické moduly.

Plísně v kancelářích

V uzavřeném prostředí se ve vzduchu nachází bakterie, částečky plísní a jejich spory. Běžná kancelář jich může hostit tisíce i desetitisíce.

„Jde ale o prostředí, ve kterém je člověk zvyklý žít a na které je dlouhodobě adaptován, takže nás to nemusí děsit,“ vysvětluje Olga Rubinová z Fakulty stavební VUT v Brně.

Částečky poletující vzduchem a čekající na svou životní příležitost bývají neškodné. Problém ale je, pokud se plísním podaří najít povrch, na kterém mohou růst a množit se.

„V té chvíli to začne být nebezpečné, protože z jedné spory jsou během několika dní stovky, během týdne tisíce a mohou být i miliony dalších. Potom to ovzduší může pro člověka představovat nepřiměřenou zátěž,“ varuje Rubinová.

Syndrom nemocných budov

Už v 80. letech odborníci odhadovali, že takzvaný syndrom nemocných budov – vznik zdravotních problémů spojených s určitým místem – se týká asi třetiny nově postavených nebo rekonstruovaných domů.

Nové byty (ilustrační foto)

„Nikde není řečeno, že když je něco v hygienickém limitu, je to pro člověka v pořádku,“ komentuje Petr Adolf Skřehot ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

A zdůrazňuje, že je nutné neustále získávat nové informace. Za příklad uvádí Skřehot azbest: dříve často používaný stavební materiál, o kterém dnes víme, že je pro lidské zdraví nebezpečný.

Pokud přijde na závadnost vzduchu v budovách, dostává se člověk do boje se živým a velmi proměnlivým nepřítelem, tvrdí Olga Rubinová z VUT: „Už za hodinu je všechno jinak. Přijde změna počasí a je všechno jinak, uklidíme a je všechno jinak...“

Rostliny udržují iontovou rovnováhu

Pozitivní vliv na ovzduší mají rostliny. A stejně jako venku jsou přínosné i v interiérech. Přes den oxid uhličitý pohlcují a obohacují prostředí o kyslík, v noci je to ale obráceně. „Proto se říká, že člověk by s nimi neměl spát,“ říká Olga Rubinová z VUT.

Květiny ve vnitřních prostorách zvlhčují a ochlazují vzduch odpařováním vody, pozitivně působí i na psychiku člověka a pohlcují škodlivé látky. Nejčastěji se v interiéru můžeme setkávat s formaldehydem nebo příměsmi, které bývají v kosmetice, laminátech, lepidlech a plastech.

„V těchto případech jsou účinné třeba aloe, azalka, filodendron, gumovník nebo lilie a tulipány,“ doporučuje Petr Adolf Skřehot.

Celý seriál a další podrobnosti o vzduchu v uzavřených prostorách si můžete poslechnout na záznamu.

autoři: Martin Srb , Štěpán Sedláček , marz
Spustit audio

Související