O Egypťanech víme skoro víc než o vlastních předcích před třemi generacemi, říká egyptoložka

2. prosinec 2018
Dělníci v Abúsíru

Česká egyptologie patří ke světové špičce, jak naši vědci pravidelně dokazují. Posledním z úspěchů expertů z Českého egyptologického ústavu je nález hrobky vysokého hodnostáře Kairese. Jaké objevy na naše vědce v Abúsíru ještě čekají?

„Abúsír je zhruba 25 kilometrů jižně o Káhiry, nachází se mezi známými pyramidovými poli Gíza a Saqqara,“ uvedla ve Studiu Leonardo egyptoložka Veronika Dulíková.

Celé území má plochu přibližně dva kilometry čtvereční. „Je to archeologická koncese České republiky a zároveň největší koncese, kterou vlastní zahraniční expedice v Egyptě.“

Zásadní podíl na českých úspěších má poloha naleziště. „V tomto máme úžasnou koncesi, která má obrovský potenciál. Nedá se říci přesně, ale odhadujeme, že jen 10 % nebo i méně z naleziště bylo prozkoumaných.“

Stále budeme nacházet nové a nové hrobky, což se nám daří každou sezónu. Představu máme takovou, že budeme nacházet hrobky ze Staré říše v jižním Abúsíru, kde jsou pohřbeni úředníci, kněží nebo vysocí hodnostáři z doby stavitelů pyramid.
Veronika Dulíková

Dulíková zmínila sen vedoucího české expedice Miroslava Bárty. „Tím je najít hrobku Imhotepa, stavitele Džoserovy pyramidy ve 3. dynastii. Ta by mohla být právě v Abúsíru nebo v jeho blízkosti.“

Databáze a umělá inteligence ve službách egyptologie

Metod, které  čeští egyptologové využívají, je mnoho, včetně těch postavených na využití počítačů. „Před čtyřmi roky jsme začali spolupracovat s kybernetikem Radkem Maříkem a začali jsme používat metody umělé inteligence.“

„Je to stále úspěšná spolupráce... Máme mnoho dat o osobách ze starého Egypta, o jejich jménech, titulech, vazbách mezi sebou a rodinných vazbách. Všechna tato data máme v databázi, kterou tvoříme od roku 2006.“

Zdrojem informací jsou kromě dat z vykopávek také odborné publikace. „Od 19. století je tlak na to, aby byly prozkoumané hrobky publikovány. Bereme systematicky knihu po knize, článek po článku, a do databáze zadáváme jména, titul a další údaje k daným osobám.“

Pro egyptologa není jednoduché vytáhnout všechny nuance vyplývající z dat šesti tisíc osob zanesených v naší databázi. Právě Radek Mařík přišel s několika metodami, jak vytáhnout určité informace o těchto lidech, společnosti a vztazích mezi nimi.
Veronika Dulíková

Pro správné využití všech dat v databázi bylo nejdříve nezbytně nutné pochopit, jak fungovala stará egyptská společnost a její administrativa. „Máme třeba doloženu kontinuitu vezírů v době stavitelů pyramid, ale v úřadech se tituly proměňovaly.“

Vědci tedy aplikovali statistickou metodu skrytých Markovových modelů, díky níž byli schopni určit proměny vezirátu a vztahu společnosti k němu. „Metodu lze použít i jinde, včetně dob, kde nemáme písemné prameny, ale jen archeologické údaje.“

„S nadsázkou můžeme říci, že o starých Egypťanech víme víc, než víme o svých předcích před třemi generacemi,“ shrnula vynikající stav českého bádání v egyptologii Veronika Dulíková.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák

Související