Nový spor Putin vs. Kwašniewski

Ten zveřejnil polský týdeník Polityka 18. prosince letošního roku. Polský prezident tam mimo jiné říká: "Chápu prezidenta Spojených států Bushe, že chce mít dobré vztahy s Moskvou. Já chci mít s Putinem také dobré vztahy, ale zároveň vím, že pro každou velmoc bude Rusko bez Ukrajiny lepší, než Rusko s Ukrajinou," prohlásil polský prezident ve zmíněném rozhovoru. Zároveň dodal, že USA dávají přednost slabšímu Rusku.

Evidentně rozzlobený ruský prezident reagoval neobvykle prudce. Na adresu Kwašniewského prohlásil: "Rozhovor mne velmi udivil. Kwašniewski je zkušený člověk, kterého znám ještě z Ruska ze společné práce v Komsomolu. Tohle není prohlášení hlavy státu, ale člověka, který si hledá místo, protože mu končí jeho funkční období," prohlásil Vladimír Putin. Podle ruského prezidenta lze vyřčená slova interpretovat jako snahu o omezení schopnosti Ruska rozvíjet vztahy s jeho sousedy, což je ve svém důsledku pokusem o mezinárodní izolaci Ruské federace. V jasné narážce na Ukrajinu také dodal, že Rusko odmítá u svých postsovětských sousedů permanentní revoluce, které by podle jeho slov mohly vyústit do konfliktů jugoslávského typu.

Polský prezident by si podle šéfa Kremlu měl spíše zamést před vlastním prahem a nestarat se o jiné státy. " Zdá se mi, že Polsko má dostatek vlastních problému. Na rozdíl od Ruska, kde je nezaměstnaných necelých 8 procent lidí, nemá práci každý pátý Polák. Než začnu někoho kritizovat, měl bych mít především pořádek ve vlastním domě," řekl závěrem Vladimír Putin.

Dlouho na sebe nedala čekat ani reakce polského prezidenta Alexandra Kwašniewského. Ten podobnou kritiku z Kremlu rezolutně odmítl.

" Slova, která vyslovil prezident Putin jsou podle mého názoru nespravedlivá. Je to cena, kterou musíme Polsko a já zaplatit za naší účast na řešení politické krize na Ukrajině." Polský prezident prohlásil, že podobnou reakci na svou účast při jednáních u kulatého stolu v Kyjevě, která nakonec vyústila v nekrvavé řešení krize a opakování druhého, prokazatelně zfalšovaného kola prezidentských voleb očekával. Zdůraznil, že Rusko plně respektuje, ale svého podílu na jednáních v Kyjevě rozhodně nelituje. Polsko podle jeho slov potřebuje jak demokratické Rusko, tak demokratickou Ukrajinu.

Alexander Kwašniewski zároveň doufá, že si s ruským prezidentem bude moci vše objasnit už během jeho nadcházející návštěvy v Polsku. Vladimír Putin by se měl totiž jako host účastnit oslav 60 tého výročí osvobození vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim-Březinka Sovětskou armádou 27. ledna příštího roku.

Jenže v tom letošním rozhodně nebyly vztahy Moskvy a Varšavy nekonfliktní. Už při návštěvě polského prezidenta v Rusku v září letošního roku sklidil Alexander Kwašniewski od ruského prezidenta kritiku za to, že polské sdělovací prostředky psaly cituji: "nepatřičným způsobem informovaly o změnách, které ruský prezident provedl po teroristickém útoku na školu v Beslanu. Putinovo utužování moci bylo v zahraničí sledováno s obavami jako nedemokratické. Jiného názoru je Kreml. Podle tamních zdrojů údajně protiruská kampaň polského tisku v atmosféře jinak prý všeobecné podpory Ruska v souvislosti s beslanskou tragédií působila velmi disharmonicky. Konec dalšího citátu.

Alexander Kwašniewski oponoval tím, že v Polsku už dávno není cenzura a že není v jeho pravomocích, aby měnil osazenstva redakcí v souvislosti s publikovanými články, jako tomu bývalo v komunistických dobách. Známý polský komentátor Adam Michnik si tehdy v reakci na kremelskou kritiku dokonce položil otázku, zda v Rusku nevstal z mrtvých bývalý šéf sovětských komunistů Leonid Brežněv. Ten se prý podobně choval k představitelům Československa před invazí v roce 1968.

Nic podobného naštěstí v tuto chvíli z ruské strany nehrozí. Ale k zajímavé změně tam došlo o Vánocích. Duma totiž na Štědrý den schválila zákon, kterým ruší 7. listopad, výročí bolševické revoluce, jako státní svátek.

Nahradit by ho měl nový Den národní jednoty 4. listopadu. Jde o výročí události, která shodou okolností souvisí také s Polskem. V tento den roku 1612 byli totiž z Kremlu a Moskvy vyhnáni Poláci, kteří se tam celé dva roky pokoušeli na ruský trůn neúspěšně prosadil cara Lžidimitrije. Prezident Putin by měl příslušný zákon podepsat ještě do konce roku.