Nový palestinský kabinet

Nyní to vypadá, že se situace uklidňuje. Premiér Ismail Haníja z Hamásu oznámil, že několikatýdenní rozhovory byly úspěšné. Vládní prohlášení je tak všeobecné, že uspokojí každého, ovšem ne Izrael a Západ, protože se nezříká terorismu ani neuznává právo Izraele na existenci. Do nové vlády vstoupí dosud opoziční Fatah a bude se s Hamásem podílet na moci. Další ministři pocházejí z dalších menších stran a všichni hovoří o národní jednotě a straně, která zastupuje všechny. Jediné, co nyní údajně chybí, je souhlas palestinského parlamentu, který bude zasedat už tuto sobotu.

Obě strany při sestavování vlády vyřešily několik zásadních problémů. Jedním z nich bylo obsazení klíčových ministerstev vnitra, financí a zahraničí. To jsou oblasti, které hrají zásadní úlohu v každém státě a právě na nich se Hamás s Fatáhem nemohli dohodnout. Tato křesla dostanou do rukou osobnosti, které jsou v Palestině považovány za nezávislé.

Právě na případu zmíněných klíčovým ministerstev je možné ukázat, že dohoda je na cestě k rozpadu. Jedním z dosavadních problémů byl nesouhlas Hamásu s uznáním Izraele, což byla podmínka Evropské unie na obnovení finanční pomoci Palestinské autonomii. Zoufalé sociální podmínky na palestinských územích jsou jedním z faktorů, který ve společnosti vyvolává velkou nervozitu. Vládní Hamás problém řešil tím, že peníze získával od dárců v muslimských zemích a pak je pašoval v kufrech do Gazy, aby mohl vyplácet své lidi v hotovosti. Vzhledem k tomu, že nový kabinet - přinejmenším podle textu vládního prohlášení - Izrael neuzná a nezřekne se násilí, finanční pomoc obnovena nebude. Pak ovšem je otázka, k čemu slouží instituce prý "nezávislého" ministra financí, když finanční toky se budou i nadále ubírat podivnými cestami v kufrech plných bankovek. Jinými slovy nesvědčí to o tom, že by samotné strany braly novou vládu vážně.

Totéž platí v ještě větší míře o ministerstvu vnitra. Na palestinských územích panuje už léta chaos způsobený úpadkem oficiálních policejních struktur. Lidé buď svou bezpečnost zajišťují sami, a nebo jsou vystaveni nájezdům násilníků a vyděračů, často z řad policie samotné. Zbytek policie, vyplácené až do loňska vládou Fatahu, byla a je chápána spíše jako součást aparátu této strany. Také z těchto důvodů si Hamás mezi tím vytvořil vlastní bezpečnostní struktury. Ani jedna ze stran se svých miniarmád nehodlá vzdát. Bude zajímavé pozorovat, jak nový ministr vnitra Haní Kawasmí se svými nepočetnými, špatně placenými a demoralizovanými muži bude bojovat hned se dvěma nezávislými bezpečnostními aparáty, jejichž cíle jsou často odlišné od zájmu celé společnosti.

V sobotu novou vládu čeká schvalování v Palestinské legislativní radě. Pravděpodobně hlasováním projde, ale to bude zřejmě všechno. Kromě zabránění občanské válce nemají obě zúčastněné strany mnoho společných cílů, a žádný ze zdrojů krize nebude sestavením vlády odstraněn. Nyní bude záležet také na mnoha vnějších faktorech. Hamás má kromě svého vedení v Gaze ještě exilové vedení v Sýrii. To si dá velmi dobrý pozor na to, aby po uklidnění situace neztratilo vliv na dění na palestinských územích. Toho se ale asi nemusí bát, mezi jednotlivými frakcemi samotného Hamásu došlo tento týden k přestřelce, jejíž příčinou byly údajně také rozdílné názory na politiku nově sestavené vlády.

Druhým významným vnějším faktorem bude konference Ligy arabských zemí v Rijádu, která se odehraje koncem března. Mnohé vlivné státy, zejména Saúdská Arábie a Egypt, jsou z neuspokojivé situace v Palestině nervózní a přejí si klid. Tyto státy by teoreticky mohly donutit novou palestinskou vládu k dalším ústupků, které by jí udělali přijatelnější pro Západ, pokud ten by také slevil ze svých představ.

Z hlediska USA a EU však nový kabinet není žádným posunem vpřed. Vláda bude i nadále pod silným vlivem Hamásu a nehodlá uznat Izrael, vzdát se terorismu a akceptovat všechny předchozí dohody s Jeruzalémem. Izrael se bude nepochybně snažit přimět členy takzvaného blízkovýchodního kvarteta, tedy USA, EU, OSN a Rusko, aby své dosavadní zásady dodržely. Je totiž možné očekávat, že Moskva brzy začne hovořit o tom, že je čas některé požadavky na palestinskou vládu přezkoumat a zmírnit. Palestinský premiér Haníja se pokusil vrazit klín i mezi Washington a Brusel, když ve čtvrtek prohlásil, že jeho nová vláda má na své straně morální a potenciálně i finanční podporu Evropy. Evropská Unie však těžko může ustoupit od svých vlastních principů už proto, že v Gaze je dnes v zajetí nejen desátník Šalit, ale pravděpodobně také korespondent BBC Alan Johnston, který je už od pondělí nezvěstný. Může Unie důvěřovat vládě, jejíž lidé unášejí západní novináře, a nebo přinejmenším nejsou schopni zajistit, aby byl propuštěn?

Hlavní ovšem bude, co se bude dít na samotných palestinských územích. Právě dnes, den po sestavení vlády a den před jejím schválením kdosi na ulici chladnokrevně odpravili vysoce postaveného důstojníka pracujícího pro Fatáh. Velmi pravděpodobně šlo o střelce z řad Hamasu. Zdá se tedy, že čerstvě vytvořená vláda je jen další mezihrou k dalšímu velkému konfliktu - nikoli mezi Palestinci a Izraelem, ale mezi Palestinci samotnými.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .