Nový druh motýla z laboratoře
Mnoho nových druhů vzniká "větvením" stromu života. Z jednoho druhu vzniknou dva poté, co se část populace oddělí a začne si žít po svém. Nové druhy ale mohou vznikat také splýváním dvou existujících druhů. Vznikl tak jihoamerický motýl Heliconius heurippa. Vytvořili jej kříženci druhů Heliconius cydno a Heliconius melpomene. Vědci to potvrdili křížením obou druhů motýla v laboratoři, při němž vznikali hybridi podobní motýlům Heliconius heurippa.
V nepřeberném bohatství motýlů Střední a Jižní Ameriky zaujala vědce z Panamy, Kolumbie a Velké Británie trojice blízce příbuzných druhů z rodu Heliconius. Motýli druhu Heliconius cydno nesou na předních křídlech žluté pruhy. Zástupce druhu Heliconius melpomene zdobí na předních křídlech červený pruh. Motýl Heliconius heurippa má na předních křídlech žlutý a červený pruh a vypadá, jako kdyby dědil zbarvení po obou druzích. Vědci jej dlouho podezírali, že vznikl křížením motýlů Heliconius cydno a Heliconius melpomene. Teď jej z tohoto nezvyklého způsobu vzniku usvědčili.
Genetické analýzy dědičné informace motýlů Heliconius cydno a Heliconius melpomene potvrdily, že se jedná o samostatné druhy. Heliconius cydno má varianty některých genů, které Heliconius melpomene nevlastní, a naopak. V dědičné informaci motýla Heliconius heurippa se nachází směska variant genů typických pro zbývající dva studované druhy. To opět hraje ve prospěch teorie, podle které Heliconius heurippa vznikl křížením.
O tom, že všechny tři druhy motýlů "stojí na vlastních nohou" se vědci přesvědčili při pokusech, v kterých testovali výběr partnerů pro páření. Mezidruhové mesaliance jsou vzácné. Motýli dávají zjevně přednost partnerům svého vlastního druhu. Preferovali je dokonce i na fotografiích, což dokazuje, že se při výběru partnera řídí přednostně zbarvením křídel. Jiné komunikační prostředky (např. pachy a feromony) v tom nesehrávají významnější roli. Už dřívější studie prokázaly, že motýli rodu Heliconius dědí geny pro preferenci barev typických pro jejich vlastní druh. Hybridní druh Heliconius heurippa zjevně zdědil od výchozích druhů jak geny pro slabost k žlutým pruhům, tak i geny pro oblibu červených pruhů. To jej popohání k páření s motýly s červeně a žlutě pruhovanými předními křídly a zároveň jej to odrazuje od námluv s příslušníky rodičovských druhů.
Nejpádnější důkaz o vzniku motýla Heliconius heurippa křížením podaly pokusy, při kterých vědci donutili ke křížení motýly Heliconius cydno a Heliconius melpomene v laboratorních podmínkách. Už po třech generacích vznikli motýli, kteří se nápadně podobali zástupcům druhu Heliconius heurippa.
Výsledky experimentů týmu vedeného Jesúsem Mavárezem z panamského Smithsonian Tropical Research Institute zveřejnil vědecký týdeník Nature.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
