Nový detektor biologických materiálů

Nový detektor tvoří části molekul syntetických protilátek, které "sedí" na koncích nanodrátků, připevněných na elektrickou základnu. Protilátky jsou navržené tak, aby dokázaly vytvořit chemickou vazbu pouze s určitým druhem molekuly - v tomto případě s proteinem, který se vyskytuje na povrchu viru SARS. Vazba mezi proteinem a protilátkou se pak projeví měřitelným skokem elektrického proudu, který prochází nanodrátkem. Základní principy podobného biosenzoru byly demonstrovány už v roce 2001. Tým inženýrů z Jihokalifornské univerzity jej však vylepšil natolik, že univerzitní zpráva hovoří o velkém pokroku ve vývoji elektronických detektorů biologických materiálů.

Část zlepšení si na své konto mohou připsat molekuly syntetických protilátek, které jsou menší než přirozené protilátky a na virové proteiny se navazují s vyšší specifitou. Pokrok se ale týká i samotných nanodrátků, které inženýři vyrobili z oxidu india (In2O3). Tento materiál totiž na rozdíl od křemíku a jiných dříve používaných látek na svém povrchu nevytváří zoxidovanou vrstvu, která by snižovala citlivost detektoru. Výsledkem těchto "upgradů" je detektor, který virus SARS detekuje rychle, s vysokou citlivostí a bez pomoci chemických reagencií. Navíc je jeho výroba podstatně levnější, takže by se mohl uplatnit jak v diagnostice onemocnění, tak v domácích zařízeních, která by varovala před možnou nákazou.