Novinářka Darja Stomatová: Z míst, odkud Rusové odjeli, jsme vyslechli různé příběhy. Někde Ukrajincům dokonce pomáhali
„Všechno bylo zvláštní, nové. Pro kolegu kameramana Jána Schürgera to bylo něco jiného, protože ve válkách už byl. On mne mentoroval, ukazoval, co mám dělat a staral se o bezpečnost. Já pak do toho de facto dávala své srdce a komunikovala s lidmi. A to byla náplň mé práce,“ popisuje reportérka a válečná zpravodajka CNN Prima News Darja Stomatová své zážitky z Ukrajiny.
„Když válka začala, tak jsme kvůli bezpečnosti nemohli venku trávit dlouhou dobu. Museli jsme počítat s tím, že máme zázemí – hotel a vymýšleli jsme, jak vyjíždět ven. Takže naše základní práce hlavně na začátku války spočívala v tom vyjet, strávit tam maximálně 15 až 20 minut, natočit co půjde a zas zpět do hotelu,“ vysvětluje novinářka.
Pokud má ruský velitel pravidla, tak to nemusí všude končit tak jako v Buče.
Darja Stomatová
Často si tak až na místě ověřovali informace ze sociálních sítí, protože ne všemu se opravdu dá věřit.
„Například, když jsme byli v kompletně ruskými stihačkami vybombardované vesničce Jakovlevka, tak jsme si říkali, jak je možné, že zničili vesnici, kde nejsou žádní ukrajinští vojáci. Potom jsme ale zjistili, že vojáci byli ukryti ve škole, takže se z ní opravdu stal vojenský cíl. To pak dávalo mnohem větší smysl, než kdyby útočili na vesnici, kde nic není.“
Někdo Z, někdo V
Všechny dlouho zajímalo, proč mají některé ruské tanky označení písmenem „Z“ a další zase „V“.
„To jsme také zjišťovali, a vysvětlili nám to tak, že jde o rozdělení oblastí. Zetko je východní Ukrajina, Charkovská oblast, a myslím, že Véčko byla Kyjevská oblast. Ale těch vysvětlení je mnoho, takže těžko říct,“ přibližuje válečná zpravodajka Darja Stomatová.
Čtěte také
Jejich malý televizní štáb vyrazil i do už osvobozených oblastí. „Jeli jsme do obce Malá Rohaň u Charkova, abychom se ptali lidí, co tam zažili, jak okupanty vnímali. Slyšeli jsme různé příběhy.“
„Jedni nám vyprávěli, jak přijeli Rusové, okupovali je a zakopali se na poli hned vedle vesnice. Měli tam houfnice a ostřelovali okolní města, ale zároveň jim třeba i pomáhali – vozili jim zásoby. Já jsem se samozřejmě hned ptala, jestli to nenatáčeli ruští novináři, ale říkali, že ne. Dokonce pomáhali i opravit generátor.“
„Také ale vyprávěli, že se tam stal jeden incident, kdy měli ruští vojáci pocit, že z jednoho domu odletěl dron, tak tam šli a jeden voják se choval neadekvátně a jednu ženu postřelil – pak měli stejného vojáka sami Rusové popravit.“
Čtěte také
Jinde se ale dozvídali o skupinovém znásilňování ženy.
„Samozřejmě, že jsme se také ptali, jak je to možné, když my máme informace z toho, co se dělo hlavně v Buče – a jejich zkušenost je jiná. Na to říkali, že je to asi velitel od velitele. A pokud má ten velitel nějaká pravidla a nastaví je pro své vojáky, tak to nemusí skončit tak jako v Buče. Je ale jasné, že Buča také potřebuje další vyšetřování toho, co se tam stalo,“ uzavírá Darja Stomatová.
Proč její rodiče odjeli z Kazachstánu a jak to tam dnes vypadá? Je ruská nátura jiná než ta česká? Nejen na tyto otázku najdete odpovědi v audiozáznamu pořadu Hovory Davida Šťáhlavského.
Související
-
Zpráva z ruského obklíčení. Válečný zpravodaj Českého rozhlasu se hlásí z obléhaného Mariupolu
Po týdnech napětí vyvolaného vojenskými manévry kolem ukrajinských hranic došlo na to, před čím varovaly západní tajné služby – ruská armáda zahájila útok.
-
Zpravodaj Dorazín: Rusové chtějí třetinu Ukrajiny vyhnat, třetinu vyhladit a třetinu převychovat
Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín se na pár dní vrátil z Ukrajiny. Co z toho, co tam viděl, ho nejvíc zasáhlo? A proč si myslí, že brutalita Rusů nejsou jen excesy?
-
Tupost je slabinou ruské armády, líčí po návratu z Ukrajiny zpravodaj Dorazín
Podcast Vinohradská 12 o práci válečného reportéra.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka