Nové aspekty prezidentské volby
I když žhavým hitem těchto dnů se stal Klausův požadavek na obsazení křesla předsedy senátu někým z občanské demokratické strany, ve vzduchu nad tím stále poletuje otázka budoucího prezidenta republiky.
Přesto, že voliči byli lákáni k volbám do senátu argumentem, že se tím nepřímo zúčastní i volby prezidentské, nezdá se , že tento slib bude splněn. I když v ústavním systému který tentokrát už téměř určitě nebude změněn na přímou volbu, bude mít horní sněmovna parlamentu důležité slovo, není ani po senátních volbách jasno kudy se věci budou ubírat. Pokud se už před několika lety ujal bonmot publicisty Martina Schmarze o našem bermudském trojúhelníku tvořeném jmény Havel, Klaus a Zeman, pak dva z nich i po odchodu Havlově i po tolik proklamovaném quasi odchodu Zemanově zůstávají ve hře a to právě ve hře tak ožehavé jako je volba prezidenta republiky.
Mohlo se až dosud na první pohled zdát, že Miloš Zeman o tuto funkci příliš nestojí, klade si takřka nepřekonatelné podmínky a vůbec se ani nehodlá pouštět do první volby, která má začít patnáctého ledna 2003. Snaží se teda vzbudit dojem, jako by nějaké líté klání o úřad hlavy státu bylo pod jeho důstojnost a funkci by přijal až kdyby za ním jako za Přemyslem oráčem bylo vysláno poselstvo do jeho Stadic na Vysočině s prosbou aby zachránil stát před déle trvající bezhlavostí.
Nicméně Alexandr Mitrofanov zasvěcený znalec poměrů v ČSSD v pondělním Právu píše. Nástup Miloše Zemana na hrad je podle všech dostupných informací precisně promyšlenou, rozpracovanou a uskutečňovanou operací se svými stratégy, taktiky a vykonavateli. Čtenáře přirozeně napadne, že v této tajemné skupině patrně opět vévodí pan Miroslav Šlouf, který už v minulosti měl nebetyčné zásluhy na tom, že se Miloš zeman dostal do dvou ze čtyř nejdůležitějších ústavních funkcí. Proč se tedy, jakoby ze sportu nepokusit i o tu nejvyšší?
Alexandr Mitrofanov dává Zemanovi nesrovnatelně vyšší naděje, než dalšímu možnému kandidátu ČSSD Otakaru Motejlovi. To ostatně připouští i Motejlův hlavní promotor uvnitř strany Pavel Rychetský, který vidí určité nebezpečí v tom, že v první tajné volbě by většina zákonodárců ČSSD Motejla třeba vůbec nepodpořila. Zde určitě není tak docela bez souvislosti s prezidentskými volbami i náhle nově probuzená aktivita Slavomíra Klabana, který za své mimořádně statečné chování za obou totalit byl oceněn titulem čestný předseda strany.
A z této morálně významné pozice nyní obviňuje jednoho z nejvážnějších Zemanových konkurentů na prezidentský úřad teda Otakara Motejla z jisté nemorálnosti, když se na začátku normalizace zúčastňoval jako člen senátu nejvyššího soudu jednání o revizi některých politických soudních rehabilitací z roku 1968. Otakar Motejl to v plném rozsahu popírá. Jelikož mě jedna taková derehabilitace tenkrát také postihla, něco o tom vím a myslím, že věci byli složitější, než jak je teď obě strany podávají, jenže právě takové zjednodušující formulace svědčí o tom, že jak obvykle v podobných situacích nejde o nějaké hledání pravdy ,ale o volební odrovnávání soupeřů.
Pan Klaban ohřál tedy svoji dávnou kritiku vůči Motejlovi pravděpodobně ve prospěch Miloše Zemana. Ví ovšem zajisté dobře, že právě z morálních hledisek by se u Zemana našlo mnoho aktů politické nečistoty. Ve prospěch Zemanův může také působit oslabená pozice Vladimíra Špidly, jemuž bývalý premiér dává najevo svou osobnostní politickou nadřazenost různými uštěpačnými poznámkami, jako že vládnout se musí umět. Kritizuje tak Špidlovo vládní spojení s koalicí lidovců a unionistů a ostentativně svým hlasem pro Petra Weisse bojkotuje Špidlovo naléhavé doporučení nevolit kandidáty ODS.
Vše nasvědčuje tomu, že Zeman v sobě stále nosí ideu opoziční smlouvy a stejně smýšlející Václav Klaus to dobře ví, zvláště když jeho vlastní naděje na zvolení za prezidenta se stali minimální. Takže podle určitých náznaků možná zařadí zpátečku a pokusí se zůstat v čele ODS přičemž bude spoléhat na to , že se Zemanem v případné prezidentské funkci se pak už nějak dohodne.
Je také ještě možné, že Vladimír Špidla tlak zemanových zbrojnošů ještě ustojí, v tom bude hodně záležet na postoji Stanislava Grosse a v první volbě Otakara Motejla prosadí. K tomu je ovšem velmi důležité aby se mu nerozpadla vládní koalice, právě na ni však zřejmě míří útok svérázného lidovce Miroslava Kalouska, který žádá okamžité odstoupení místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody z funkce předsedy KDU-ČSL, taková demise by mohla vést i k vládní krizi , ke Špidlovu dalšímu oslabení a tím i k posílení zbytku onoho bermudského trojúhelníku, který ba se tak podle matematických zákonů stal regulérní bermudskou osou Zeman, Klaus. Přitom mnozí další a například Špidla a Pilip to dávají dost jasně najevo by byli nakonec spokojeni, že na hradě z těch dvou je raději Zeman, byť pravděpodobně i se stratégem Šloufem. Situace je však otevřená a všechno ještě může být docela jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.