Nová studie: naftová auta zásadně zvyšují úmrtnost na covid-19

„Vědci z Harvardské univerzity ve své studii prokazují, že ke zvýšení úmrtnosti na covid-19 dochází při koncentracích jemných prachových částic PM 2,5 vyšších než 8 mikrogramů na metr krychlový,“ říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. S každým dalším mikrogramem se podle amerických vědců úmrtnost zvyšuje o 8 %.

Takové znečištění ale je v evropských podmínkách vlastně čistým prostředím, podobné hodnoty je možné naměřit například v Jeseníkách, na Šumavě nebo v Krkonoších. „Standardem Evropské unie je 25 mikrogramů na metr krychlový, ve Spojených státech je to 12 mikrogramů. Je pozoruhodné, že vystavení se i takto nízkým koncentracím jemných prachových částic úmrtnost na covid-19 zvyšují,“ doplňuje Šrám.

Tyto hodnoty souvisejí i s tím, že v evropském ovzduší se na rozdíl od amerického vyskytuje mnohem víc jemného prachu. „Ve Spojených státech totiž nebyla masově zavedena osobní auta s dieselovými motory a až v poslední době se začaly používat diesely s moderními filtry pevných částic,“ upozorňuje Šrám. Jejich dalšímu rozšíření ale zabránila aféra známá jako dieselgate.

Naftové motory jako zdroj jemného prachu

Čtěte také

Rok od vypuknutí Dieselgate: Skandál už Volkswagen stál přes 430 miliard korun

Aféra dieselgate výrazně oslabila důvěru amerických zákazníků v naftové vozy. Auta, která byla naprogramována pro oklamání emisních kontrol, byla ve Spojených státech často stahována z provozu, zatímco u nás dále jezdí. „Jsou to desítky procent aut kategorií Euro 4 až 6,“ říká o naftových vozidlech se závadou přímo z výroby Michal Vojtíšek, specialista na automobilové emise z Centra udržitelné mobility ČVUT.

K těmto relativně moderním autům je ale třeba ještě připočítat další starší vozy, jejichž motory nejsou správně seřízené. A dále také ty, ve kterých někdo úmyslně odstranil filtr pevných částic. To se podle Vojtíška děje často také u nákladních aut. Nejméně na každém desátém nefunguje redukční katalyzátor schváleným způsobem, někde chybí úplně, jinde je přemostěn dodatečným nelegálním zařízením.

Oxidy dusíku z dopravy můžeme díky koronaviru sledovat jako nikdy předtím

Experti v dopravě ale nesledují jen pevné částice, ale také problematické oxidy dusíku. „Při spalovacím procesu vzniká oxid dusnatý, který v atmosféře postupně oxiduje na oxid dusičitý,“ vysvětluje Vojtíšek.

Čtěte také

Některé vozy automobilky Volkswagen čeká servis kvůli dieselgate

Jedovatý oxid dusičitý se ale navíc u nových naftových aut používá také k čištění motorových spalin, podílí se na správné funkci filtru pevných částic. Je zajímavé, že v těchto dnech, kdy celkové emise z dopravy ve srovnání se stejným loňským obdobím zásadně klesly, právě hodnoty vysoce toxického oxidu dusičitého na některých evropských měřících stanicích stouply.

Auta vybavená pokročilými emisními systémy totiž v současnosti mohou jezdit kolem měřících stanic plynule. A měření ukázala, že na některých místech při tom vypouštějí do vzduchu mnohem víc oxidu dusičitého, který je pro lidské zdraví zásadně škodlivější než oxid dusnatý.

Jedná se o místa, kde v běžném provozu auta jezdí tak pomalu, že katalyzátory se ochlazují, a jejich účinnost je proto v tu chvíli výrazně nižší.
Michal Vojtíšek

Můžeme předpokládat, že kvůli přirozenému omlazování vozového parku se u nás budou stále častěji objevovat auta, která i v souvislosti s dieselgate budou mít při emisních kontrolách v západních zemích problém s čistotou výfukových spalin. „Situace v ČR se tak kvůli obměňování vozového parku může oproti současnosti paradoxně ještě zhoršit,“ vysvětluje Vojtíšek důvody, proč je tak důležité sledovat aktuální změny hodnot oxidu dusičitého.

Vědecká zjištění, která vznikla v souvislosti s bojem proti šířícímu se koronaviru, mohou vytvořit nový a zásadnější tlak na ochranu ovzduší. Samosprávy obcí například snáze odůvodní úplné zákazy vjezdů naftových aut do obytných zón. Vládám by nové údaje pomohly při případné větší podpoře elektromobility nebo při zvažovaných policejních měřeních emisí v běžném provozu.

Dodejme, že stejně významným znečišťovatelem ovzduší jsou i lokální topeniště, ve kterých lidé používají nekvalitní palivo.

Opatření pro ochranu ovzduší, která by dříve některým lidem připadala jako příliš tvrdá, tak mohou být ve světle současných omezení proti šíření koronaviru snáze přijatelnými.