Nová sněmovna

27. červen 2006

Poslancům, které jsme zvolili do sněmovny, přejme u příležitosti jejich prvního setkání mnoho zdaru. Také doufejme, že něco v tajnosti předjednali, neboť jinak se matematicky můžeme dočkat pouze blamáže. Volba vedení, na které naváže demise dosluhující vlády a jmenování nové, bude naštěstí pro politiky tajná, takže se například nikdo nedozví, který z pravicových poslanců podpořil coby místopředsedu sněmovny Vojtěcha Filipa za to, že některý z komunistických poslanců dá hlas Miroslavě Němcové, coby předsedkyni sněmovny.

Nestane-li se jedno ani druhé, pak se následně nedozvíme, kdo z pravice vzal tajně za vděk Lubomírem Zaorálkem. Někdo prostě předsedou být musí, aby se dostal na řadu prezident se jmenováním středopravé koaliční vlády. Ta sice nejspíše nedostane ve sněmovně důvěru, ale nějak se začít musí. Bez krachu prvního pokusu o vládu nelze přistoupit ke druhému, který už by měl být blíže povolební realitě. Z toho, co politici říkají do mikrofonů, se zatím nic možného nerýsuje, a dokonce to vypadá, jako by politikům stále ještě bylo zatěžko počítat do dvou set.

Koaliční smlouvou s lidovci a zelenými si ODS komplikuje jednání o velké koalici, odmítnutím tiché podpory komunistů si zelení komplikují účast na vládě. Otevřením minulosti Vojtěcha Filipa se pro pravici komplikuje šance obchodovat s komunisty. Občanovi nezbývá než věřit, že je svědkem pouhého divadla a mimo kamery že si politici počínají profesionálněji. Konec konců je v jejich zájmu rozdělit si vliv a moc. Docílit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, je, pravda, trochu problém, ale kdo dnes nemá problémy? Politiky netřeba litovat. Jsou dobře zaplaceni a jistě na nás něco vymyslí.

autor: iho
Spustit audio