Írán stále střílí a je hrozbou. Na Trumpovy deklarace o vítězství se nelze spoléhat, míní íránistka Hrabalová

Íránistka Lenka Hrabalová dostala v posledních týdnech z Íránu jedinou zprávu — krátkou zprávu od přátel z Teheránu, že jsou v pořádku.

Čtěte také

Železný: Čína chce být stabilizační velmoci na Blízkém východě. Trump její vliv na jednání nepřizná

„Moji přátelé jsou takoví obyčejní Íránci, kteří nemají žádné revoluční nebo aktivistické ambice, nemají přístup ke Starlinkům, nemají žádné konexe, takže jsou členy společnosti, na které doléhá kompletní přerušení internetu,“ vysvětluje, proč je kontakt s nimi téměř nemožný.

Hrabalová má kontakty na obou stranách íránského společenského spektra — mezi odpůrci i podporovateli režimu. Ještě před plným vypuknutím války panovala podle ní na obou stranách především obava z toho, co přijde. „Z mých přátel si nikdo válku nepřál,“ míní íránistka.

Část protivládně naladěných Íránců sice doufala v americké osvobození, ale mezi jejími přáteli takoví lidé příliš nejsou. „Mí přátelé spíše žili dlouhodobě v obavách nad tím, co by to bombardování, ostřelování a konflikt mohly přinést, protože právě oni patří do nižší ekonomické vrstvy, patří k těm, kteří ty konflikty nejvíc odnesou,“ dodává Hrabalová.

Čtěte také

Článek pět se na válku v Íránu nevztahuje, byl to americký útok. NATO není golfový klub, tvrdí Macko

Americko-izraelské bombardování může mít podle íránistky paradoxně tmelící efekt — a to ve prospěch režimu. „Velká část Íránců nějakým způsobem osciluje mezi skupinami  protirežimními a prorežimními a nějakým způsobem se ostře nevymezují a spíš čekají, co přijde.“ 

Vidí-li nyní tyto váhající vrstvy, jak se jejich svět rozpadá a hoří, mohou se přiklonit na stranu vlády. „Spíš můžou vnímat režim, vládu tak, že je chrání před tím, co je venku,“  popisuje Hrabalová logiku, na které íránský režim dlouhodobě staví — a kterou válka jen posiluje.

„Samozřejmě tento druh rétoriky v kontextu války přitvrzuje, takže to má šanci lidi opravdu přitáhnout na svoji stranu,“  uzavírá.

Kdo ukončí konflikt?

Klíčovou otázkou zůstává, kdo nakonec rozhodne o konci války. „Já si myslím, že to bude prezident Trump, bohužel. On je teď opravdu tím, kdo to začal, a on je tím, kdo se může ze dne na den rozhodnout, že z války odejde,“ tvrdí.

Trumpovi podle ní vyhovuje především schopnost deklarovat vítězství. „Pro něho je důležité, aby to mohl deklarovat jako vítězství, aby on vypadal jako ten, co tu válku vyhrál,“ konstatuje.

Donald Trump v nočním projevu k Američanům oznámil, že se USA blíží k dosažení hlavních cílů a že Írán nemá v rukou žádné karty. Hrabalová ale ke konci konfliktu přistupuje opatrně.

Čtěte také

Evropské obranné schopnosti nejde vybudovat přes noc. Na Trumpa se nelze spoléhat, tvrdí bezpečnostní analytik

„Já v to hrozně doufám, ale že bych o tom byla úplně přesvědčená, tak to ne, protože co vím, tak podobné deklarace, že Amerika už dosáhla, čeho chtěla, tak ty už několikrát proběhly a v zásadě se nic nestalo,“ upozorňuje.

Írán je navíc podle ní stále daleko od kapitulace. „Írán stále střílí, stále má čím střílet a stále nějakou hrozbou v regionu pro americké spojence je,“ soudí Hrabalová.

Spornou otázkou je i to, zda vůbec probíhají mírová jednání. Trump tvrdí, že ho nové íránské vedení požádalo o příměří, Íránci to popírají. Hrabalová hledá pravdu někde uprostřed. „Ani Íránci, ani Američané podle mě nebudou nikdy stoprocentně říkat pravdu,“ míní.

Nepřímá jednání přes prostředníky podle ní ale reálně probíhat mohou — ať už skrze Turecko, Pákistán nebo Katar. „Ale jak jednání vypadají, jakou mají podobu, jestli jde jenom o vzájemné výměny podmínek ukončení konfliktu, takto to nikdo neví,“ přibližuje.

Největší hrozba Íránu

Za největší vnitřní hrozbu pro Írán považuje Hrabalová fragmentaci společnosti. „Ať už se bavíme o etnických, náboženských nebo nějakých ideových rozporech, tak to je asi to, co stabilitu toho státu ohrožuje nejvíc,“ vysvětluje íránistka.

Čtěte také

Jan Fingerland: Situaci zachraňuje Pákistán. Proč on?

V pohraničních oblastech žijí nesunnitská etnika — Kurdové, Balúčové, Arabové — a mezi nimi existují separatistické tendence. Pokud konflikt povede k devastaci infrastruktury, může se podle Hrabalové Írán proměnit v selhávající stát.

„V momentě jeho absolutního oslabení může dojít k pokusům o získání autonomie, nezávislosti, k tomu, že se stát rozpadne po nějakých etnických nebo náboženských hranicích, což potom povede k bezpečnostním rizikům, k migraci a k dalším problémům,“ upozorňuje.

Za dva nejpravděpodobnější scénáře dalšího vývoje označuje Hrabalová buď občanskou válku, nebo příchod vojenské junty vzešlé z prostředí Revolučních gard. „K tomuto se nejvíc přikláním já, ale situace za poslední dobu je velmi proměnlivá,“ dodává s tím, že ještě před pár týdny si nikdo nedokázal představit americké vojáky přímo na íránském území.

„Najednou sledujeme, jak do regionu Blízkého východu přijíždějí nové jednotky a možnost pozemní invaze se stává více reálnou. Opravdu se situace mění každý den a je velmi těžké něco predikovat,“ uzavírá Hrabalová

Jaký vývoj v zemi očekává a jaký efekt má mezi Íránci americko-izraelské bombardování? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.