Krize a AI. Bude čím dál těžší poznat, co je skutečnost. Státy se musí přizpůsobit, míní experti
Povodně, pandemie nebo válka. Krize vyžadují specifickou komunikaci ze strany státu i neziskových organizací. Informační prostor ale mění umělá inteligence a dezinformace. „Bude čím dál obtížnější zorientovat se v tom, co je skutečnost,” upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Presl z Asociace pro mezinárodní otázky. „Míra nejistoty a chaosu by dnes byla pravděpodobně ještě vyšší při srovnatelné krizi, než byla před deseti lety,“ shrnuje ředitel české Greenpeace Pavel Gruber.
„Stát má určitě povinnost s veřejností komunikovat, informovat ji, aby to nepůsobilo, že něco schovává nebo tají. Zároveň je ale i pro představitele státu důležité, aby se nepouštěli do různých spekulací,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus analytik Presl.
Čtěte také
Opatrná komunikace byla podle něj na místě i v aktuálním případě úmyslně zapálené haly v Pardubicích. K akci se hlásí údajná protiizraelská skupina, bezpečností složky ale dále pracují s variantou, že mohlo jít o krytou akci jiné organizace nebo státního aktéra.
Podle Presla je klíčové umět si v podobných situacích přiznat, že nemáme dostatek informací. S naprostou jistotou tak nejde rozeznat pravdu od fámy nebo manipulací – a i o tom by se veřejnost měla dozvědět.
„I pokud budeme mlčet, tak i to je samo o sobě nějaké sdělení a veřejnost ho také nějakým způsobem přečte,“ poukazuje expert. „Pravděpodobně tak, že je stát v chaosu a neví, co se děje, anebo že před veřejností něco skrývá. V obou případech to nejsou úplně pozitivní sdělení.“
Přiznat, že nevíme
Podobnou zkušenost s krizovou komunikací má i Gruber, který působí v neziskové sféře. Právě tam si ale podle něj mohou na rozdíl od politiků snadněji dovolit přiznat, že něco neví nebo nemají potřebné informace.
Čtěte také
„Lidé mají někdy panickou hrůzu, když je osloví média, říct ‚nevím‘ nebo ‚zjišťujeme situaci a budeme vědět za 24 hodin‘,“ všímá si. „V pozici neziskové organizace je to úplně v pořádku, naopak to může dodat na důvěryhodnosti.“
V krizových situacích, jako jsou živelné katastrofy nebo pandemie, je podle odborníků na místě zvolit jeden komunikační bod, tvář krize, která problém konzistentně komunikuje.
„Veřejnost uklidníme právě tím, že budeme komunikovat věcně, objektivně, transparentně a spoléhat se trochu na to, že komunikujeme k racionálním dospělým lidem, kteří nepotřebují falešné ujištění, ale objektivní informace,“ vysvětluje Presl.
AI, chaos a nejistota
Jednotná komunikace, fakta a vážně myšlená ujištění jsou podle obou expertů zásadní. V době umělé inteligence se ovšem s dezinformacemi a zavádějícím obsahem setkáváme stále častěji. I v strategické komunikaci tak vznikají výzvy, které se výrazně liší od krizí předchozích let.
„Jako společnost a jako jednotlivci se musíme naučit fungovat v informačním prostoru, který funguje úplně jinak než v minulých dekádách,“ upozorňuje Presl. „Například předpokládat, že prakticky cokoli, co vidíme na sociálních sítích, je s jistou mírou pravděpodobnosti falešné.“
„V informačním prostoru budeme narážet na čím dál vyšší míru falešných informací a bude čím dál obtížnější zorientovat se v tom, co je skutečnost a co není. A státy, případně jejich nástroje strategické komunikace, se tomu budou muset nějakým způsobem přizpůsobit,” vysvětluje.
Čtěte také
Gruber upozorňuje, že dnešní společnost zpochybňuje i zásadní vědecké poznatky. Dezinformace se navíc nejčastěji objevují u emočně nabitých a polarizujících témat, jako byla v evropském prostředí covidová pandemie či migrační krize.
„Dnes by to pravděpodobně vypadalo velmi podobně, minimálně co se týče schopnosti našeho státu rychle a koordinovaně komunikovat,“ odhaduje manažer s odkazem na uprchlickou krizi.
Přesto by to bylo jiné. „Na sociálních sítích by bylo pravděpodobně výrazně více falešného obsahu, který by byl nerozeznatelný od skutečnosti,“ dodává. „To znamená, že míra nejistoty a chaosu by dnes byla pravděpodobně ještě vyšší při srovnatelné krizi, než byla před deseti lety.“
Jaké komunikační chyby provázely covidovou pandemii? Co nás naučily povodně roku 1997? A jaké dezinformace jsou typické pro české prostředí? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
