„Zde Washington, Hlas Ameriky.“ Jak významná byla tato stanice v Československu?
Nakolik významnou byla pro Čechy a Slováky v letech totality rozhlasová stanice Hlas Ameriky? Připomenou to reprízy pořadů v Návratech časem. Archiv Plus nabídne ukázku z některých zajímavých pořadů této stanice z několika desítek let. Ota Nutz a Jiří Vejvoda budou v legendární Kávě u Kische z roku 1990 zpovídat zpravodaje Hlasu Ameriky v Praze Jolyona Naegeleho. A perlička na závěr: unikátní záznam vysílání Hlasu Ameriky z 21. srpna 1968. Co Američané věděli o okupaci?
Historie Hlasu Ameriky se začala psát v letech 2. světové války. S nápadem vysílat mezinárodní zpravodajský servis pro posluchače ve válečné Evropě přišla administrativa amerického prezidenta Franklina Roosevelta v polovině roku 1941.
Po japonském útoku na Pearl Harbor a zapojení USA do druhé světové války, nabraly přípravy na založení rádia rychlý spád, poprvé se tato stanice v éteru objevila 24. února 1942, vysílalo se z newyorského studia.
„Američané prolomili svůj izolacionismus. Uvědomili si, že rozhlasové vysílání je důležitým nástrojem propagandistického působení. Vysílání začalo v době, kdy většina významných evropských rozhlasů už dávno měla svoje programy pro zámoří,“ vysvětluje historik Prokop Tomek.
Vyšetřování za mccarthismu
Po druhé světové válce ztratil Hlas Ameriky pro americkou vládu význam – ale jen na chvíli. Svět se rozděloval na dva politicky nesmiřitelné bloky a začínala studená válka. V roce 1948 byl ve Spojených státech přijat zákon na podporu šíření informací o USA ve světě a Hlas Ameriky dostal za úkol prezentovat americkou zahraniční politiku a život ve Spojených státech.
Čtěte také
V 50. letech stanice neunikla protikomunistickému tažení senátora Josepha McCarthyho. Pracovníci rádia se potýkali s (jak se později ukázalo falešnými) obviněními z prokomunistického zaměření. Několikatýdenní vyšetřování přenášené televizí stanici téměř zničilo. Hlas Ameriky se pak stal součástí Informační agentury Spojených států, což byl oficiální vládní orgán pro informace. V roce 1954 přesídlil z New Yorku do Washingtonu.
Hlas Ameriky uváděl desítky let komunistickou propagandu v bývalém Československu v zuřivost, protože otevřeně hovořil o režimem tabuizovaných oblastech. Referoval o technickém zaostávání průmyslu i zemědělství, o upadající ekonomice, o skandálech vysokých funkcionářů, o protiprávně vězněných občanech a o problémech s některými herci, kteří se nesměli objevit na televizní obrazovce.
Zrušení rušení
Posluchače v Československu to sice mohlo zajímat, ale naladit si Hlas Ameriky bylo složité. Od roku 1950 byl příjem této stanice na území našeho státu rušen, a to až do roku 1964. Znovu se s jeho rušením začalo v srpnu 1968 (šlo o iniciativu okupačních armád) a trvalo do roku 1973. Od té doby Hlas Ameriky v Československu rušen nebyl.
„Zcela určitě to bylo způsobeno především tím, že šlo o oficiální, státní vysílání. A také tím, že řadu let se Hlas Ameriky věnoval skutečně v naprosté většině informování o tom, jaká je americká každodennost. Hlas Ameriky mluvil o Americe. Byl to velký rozdíl oproti třeba Rádiu Svobodná Evropa, které bylo sice také americké, ale zaměřené zcela opačným způsobem, tedy mluvilo především o zemích, do kterých vysílalo,“ uvažuje Prokop Tomek.
Poslechněte si celé Návraty časem!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
