Jiří Pehe: Po sto dnech u moci vzbuzuje Babišova vláda obavy a rozpaky
Když byla 15. prosince 2025 oficiálně ustavena vláda Andreje Babiše, nový premiér prohlásil, že vláda nepotřebuje sto dnů hájení, bude prý vládou všech. Po uplynutí sto dnů její existence lze konstatovat, že se Babiš mýlil v obou bodech.
Výsledky činnosti nové vlády jsou zatím spíše rozpačité. A rozhodně to není vláda všech, o čemž svědčí i nedávná obří demonstrace proti ní na pražské Letenské pláni, jakož i dřívější demonstrace v Praze a dalších městech na podporu prezidenta Petra Pavla a na podporu Ukrajiny.
Čtěte také
Vláda se zatím jeví jako vnitřně značně nesourodá. Hnutí ANO sice získalo ve volbách o více než 20 procent hlasů více, než kolik získali dohromady oba jeho vládní partneři – hnutí Svoboda a přímá demokracie a strana Motoristé sobě. Ale často to zatím vypadalo tak, že dění v České republice určují obě menší strany.
Předseda SPD Tomio Okamura využíval svého postavení předsedy Poslanecké sněmovny k veřejným vystoupením, které byly v rozporu s deklarovanou zahraničněpolitickou linií vlády. A Motoristé sobě byli pro změnu zcela pohlceni pokusy instalovat do pozice ministra svou hlavní tvář z volební kampaně, Filipa Turka.
Babiš jako divák
Když ho prezident Pavel odmítl jmenovat kvůli jeho vystupování na sociálních sítích a dalším kontroverzím, spustili Motoristé prostřednictvím svého předsedy Petra Macinky nevybíravé útoky na hlavu státu, které dominovaly politickému dění v zemi.
Čtěte také
Babiš se jevil spíše jen jako divák. A to nejenom ve vztahu k dění okolo Pavla, ale ve vztahu k dosti chaotickému počínání Motoristů na ministerstvech zahraničí, životního prostředí a kultury, v jejichž čele stanuli.
Zdálo se, že Babiš čeká na hlasování Sněmovny o svém vydání či nevydání k trestnímu stíhání, k čemuž potřeboval především hlasy Motoristů. Ani po svém nevydání ale vládu nezačal řídit pevnější rukou.
Určitou přítrž snahám Motoristů izolovat prezidenta učinil v podobě dohody s Pavlem, že zahraniční politiku budou koordinovat oni dva, zatímco Macinka a další ústavní činitelé zůstanou stranou. Dočasné příměří mezi vládou a Hradem nicméně porušil, když nedávno oznámil, že na summit NATO, kam obvykle jezdí prezidenti, pojede on. Prý proto, že Pavel kritizuje nesplnění aliančních závazků České republiky na obranné výdaje v rozpočtu předloženém vládou.
Zákon o státní službě
Samotný rozpočet prezident Pavel sice podepsal, ale reputaci vlády docela jistě nepomohlo, že při jeho příjímání porušila v podobě obřího schodku ve výši 310 miliard korun zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
I skoro všechny ostatní legislativní iniciativy nové vlády lze popsat jako problematické pokusy změnit doposud fungující pravidla. Návrh zákona na změnu jednacího řádu Sněmovny lze ještě obhájit s tím, že kvůli zastaralému jednacímu řádu byla Poslanecká sněmovna v minulosti opakovaně paralyzována.
Čtěte také
Koalice ale také plánuje zrušit zákon o státní službě či přijmout zákon omezující činnost neziskových organizací, které přijímají peníze ze zahraničí. Oba kroky by pro Českou republiku znamenaly kolizi s EU – stejně jako snahy naplnit obsahem dřívější vládní odmítnutí evropského migračního paktu a dohod o emisních povolenkách.
Vláda také připravuje zákon, na jehož základě by veřejnoprávní média nebyla už financována koncesionářskými poplatky, ale ze státního rozpočtu. Ještě před tím chce skupina poslanců osvobodit od koncesionářských poplatků seniory nebo firmy, což by významně ohrozilo financování veřejnoprávních médií.
Pozitiva?
K pozitivům v činnosti vlády patří, že zatím nenastoupila, jak se mnozí obávali, ostrý protievropský kurz inspirovaný Slovenskem a Maďarskem. Česká republika podpořila unijní půjčku Ukrajině, i když za ni odmítla ručit. A neukončila muniční iniciativu na podporu Ukrajiny.
Po období lavírování ve vztahu k problematickému americkému prezidentovi Trumpovi Babiš také čerstvě zaujal jasnější stanovisko i k němu, když prohlásil, že Trump je jiný než v minulosti. Evropská unie je pro nás prý důležitější.
Vláda nyní čelí dopadům války v Íránu v podobě rostoucích cen energie a možné inflace, za které kritizovala vládu Petra Fialy (ODS) po ruské invazi na Ukrajinu. Pohled společnosti, včetně voličů vládních stran, na výkon vlády do značné míry určí, jak si s těmito výzvami poradí.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
