Po konci topné sezony přijdou vyšší ceny plynu i elektřiny, varují experti
Řada evropských zemí se rozhodla regulovat trh s palivy a zavádí také kvůli jejich zdražování různé úlevy. Česko zatím vyčkává a naopak opakovaně nabízí pomoc Slovensku s dovozem ropy přes českou část Družby. „Jsem skeptik, že to bude fungovat,“ přiznává exministr hospodářství Slovenska Karel Hirman v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlas Plus.
Ceny plynu na nizozemské burze vyskočily od konce února na dvojnásobek a na rozdíl od minulých týdnů cena stoupá také u nabídek s dodávkou až do konce příští topné sezony, tedy do konce jara 2027. Pro české spotřebitele, kteří nemají zafixovanou cenu nebo jim letos bude fixace končit, to znamená jediné – opětovné zdražování energií.
Editace: Tomáš Jeník
Hudba a sound design: Johann Foss
„Růst ceny plynu na všech obchodovaných produktech je vysoký. Jakkoliv se projevuje především na kratších produktech, to znamená měsíčních, kvartálních a na denním trhu, lze očekávat, že dodavatelé začnou promítat tento tržní vývoj do svých cen velmi brzy, zejména pokud se situace na Blízkém východě nezačne v následujících dnech uklidňovat,“ upozorňuje vedoucí energetického týmu KPMG Martina Hlavsová.
Nárůst o desítky procent
A podobně varuje i expert energetické poradenské firmy EGU Michal Kocůrek. Růst cen táhne výpadek dodávek plynu z Perského zálivu. Konflikt, který zahájily USA a Izrael na konci února útokem na Írán, se totiž oproti původním očekáváním protahuje. Írán navíc cíleně bombarduje energetická zařízení včetně těžebních polí ropy a plynu v zemích Perského zálivu.
Čtěte také
Lodě se zkapalněným plynem a ropou pak mají z bezpečnostních důvodů problém projet Hormuzským průlivem. „Už teď je zřejmé, že nepůjde o krátkodobý výpadek v řádu několika týdnů, a reakce trhu naznačuje, že dopad snížené nabídky se promítá zvýšením cen až do jara 2027,“ popisuje Kocůrek situaci na trhu s plynem a pokračuje:
„V Evropě navíc současná cenová volatilita a nízká motivace k plnění zásobníků zvyšují očekávání vyšších cen ve druhé polovině roku. Do koncových cen pro domácnosti se situace může promítnout i vyšším nárůstem především u těch dodavatelů, kteří neměli dostatečně zajištěné dodávky pro rok 2027.“
Vyšší nárůst cen by přitom mohl znamenat desítky procent. V koncové ceně domácnostní má totiž cena samotné komodity až osmdesátiprocentní podíl.
Čtěte také
Zdražování se ale nevyhne ani elektřině, její velkoobchodní cena je s hodnotou plynu svázaná. „Nárůst ceny elektřiny ale není tak strmý, protože ho částečně brzdí v současné době klesající cena emisní povolenky. Úpravy ceníků lze očekávat ve stejném čase také u elektřiny, ale procentuální nárůst nebude oproti plynu tak vysoký,“ říká Martina Hlavsová z KPMG.
Největší dodavatel plynu u nás, společnost innogy, upozornila, že pro spotřebitele s fixací ceny má plyn zajištěný. U nich by tak k růstu ceny dojít nemělo.
„Jako zodpovědný obchodník máme zajištěny dodávky plynu pro své zákazníky až na tři roky dopředu,“ tvrdí mluvčí firmy Pavel Grochál. Vyšší ceny se ale podle něj promítnou do ceníků pro nové zákazníky a zákazníky bez fixace.
Horší než ropné šoky
Mnohem rychleji se propisuje do cen pro spotřebitele drahá ropa. Produkty, jako jsou nafta a benzin, se blíží vrcholům, jaké čeští řidiči naposledy zažili po vpádu Ruska na Ukrajinu v roce 2022.
Krize na Blízkém východě zasahující dodávky ropy je ostatně podle šéfa Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola také horší než dva ropné šoky v 70. letech minulého století a dopad války mezi Ruskem a Ukrajinou na dodávky plynu dohromady.
Čtěte také
V Česku nafta zdražila od začátku března v průměru o víc než 10 korun na litr, benzin o šest korun. Monitoring marží pumpařů, který vyhlásilo minulý týden ministerstvo financí, ale nepotvrdil, že by čerpací stanice situaci zneužívaly a zdražovaly víc, než odpovídá nárůstu nákupních cen samotných pohonných hmot.
Marže čerpaček naopak za poslední měsíc mírně klesaly. „Nepřekvapilo mě to. Pokud sledujete nárůst cen na světových trzích a sledujete vývoj cen na našich čerpacích stanicích v České republice, tak bylo jasné, že trh toho prudkého růstu cen nezneužil,“ poukazuje v pořadu Peníze a vliv generální ředitel státní petrolejářské firmy Čepro Jan Duspěva.
Čtěte také
Diskutabilní věc nicméně podle něj je, co se vlastně označuje za marži čerpacích stanic.
„Velmi zjednodušeně máme nějakou pořizovací cenu té komodity, pak máme logistické náklady, dopravu, relativně velký podíl jsou náklady na biocíle a úsporu CO2 a je tam daňová zátěž, to znamená spotřební daň a DPH. Teprve pak je tam něco, čemu tedy můžeme říkat marže,“ vysvětluje.
Samotné Čepro, které provozuje jak velkoobchod, tak maloobchod s pohonnými hmotami přes síť pump Eurooil a Robinoil, podle něj zatím svoji marži vlastně nezná. „My nakupujeme na aktuálním měsíčním průměru, takže budeme vědět, jaká je naše marže, až budeme znát průměr měsíce března,“ přibližuje Duspěva.
Čtěte také
Ministerstvo financí teď bude podle Aleny Schillerové (ANO) vývoj na trhu dál sledovat. Žádné další opatření zatím nechystá, ale ani nevylučuje, pokud bude třeba. „Případná vládní opatření by byla systémová a komplexní, aby jediným jejich efektem nebyl vyšší schodek státního rozpočtu a byla by součástí uceleného balíčku,“ uvedla.
Vláda dříve odmítla návrhy opozice, aby snížila spotřební daň z nafty o 1,70 koruny na litr, tedy na minimální limit daný Evropskou unií. Podle ministryně daňová politika nemůže reagovat na denní kolísání na burze. Státní rozpočet by to podle ní navíc vyšlo na 11 miliard korun.
Jinde už regulují
Řada sousedních i dalších evropských zemí nicméně již k regulaci trhu přistoupila. Například španělská vláda navrhla opatření na pomoc s cenami energií za pět miliard eur, v přepočtu 123 miliard korun. Jde o snížení daně z přidané hodnoty u elektřiny, snížení cen pohonných hmot a subvence na paliva v zemědělském sektoru a v dopravě. Slovinská vláda omezila nákupy pohonných hmot kvůli jejich nedostatku.
K regulaci už dříve sáhlo Německo, minulý týden také sousední Rakousko a Slovensko. Všechny trhy se ale potýkaly s vyššími cenami, než jsou zatím u nás. Slovensko má navíc napjatou i samotnou výrobu pohonných hmot.
Čtěte také
Od konce ledna je totiž mimo provoz ropovod Družba přepravující ruskou ropu pro slovenské rafinérie Slovnaft přes Ukrajinu a Maďarsko. Na Ukrajině totiž Rusové zasáhli raketami důležitý uzel ropovodu v Brodech.
Slovensko a Maďarsko teď obviňují Ukrajinu, že ropovod neopravuje schválně, aby je dostala pod tlak. Obě země kvůli tomu také vetovaly důležitou evropskou půjčku Ukrajině.
Podle bývalého slovenského ministra hospodářství z nyní opozičních Demokratů Karla Hirmana sice není jasné, jaká situace přesně v uzlu Brody je, proti „schválnosti Ukrajinců“ je ale několik okolností.
Čtěte také
„Moc se třeba nemluví o tom, že od podzimu přes Družbu dodávali Ukrajinci na Slovensko i ropu ze své vlastní těžby,“ připomíná Hirman v rozhovoru pro Peníze a vliv.
Od letošního roku navíc chtěly ukrajinskou ropu začít dovážet přes Družbu i české rafinérie. V obou případech šlo sice o menší množství v řádu procent celkové spotřeby, nikoliv ale bezvýznamné.
„Já si myslím, že to byla hlavní motivace, proč Putin právě na Brody zaútočil, protože je tam logistický uzel, kde se ukrajinská ropa vtláčela do Družby. A když to Putin viděl, tak se mu to moc nelíbilo,“ doplňuje.
Česko minulý týden Slovensku opakovaně nabídlo pomoc s diverzifikací dodávek. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) česká strana připraví plán na zpětný chod Družby, který by umožnil vozit západní ropu z ropovodu TAL napojeného na český IKL a tuzemskou Družbu.
Slovensko ale už nyní má alternativní cestu přes ropovod Adria a podle Hirmana má kapacitu na zásobení Slovenska neruskou ropou. Naopak TAL má kapacitu jen pro rafinérie svých akcionářů.
„Všichni vědí, že je tam přísný harmonogram až na dva roky dopředu... Je to velmi složitý mechanismus,“ uvedl. Dopravní cesta přes TAL na Slovensko je navíc delší a tedy bude dražší. „Takže jsem velký skeptik, že to bude fungovat,“ dodává Karel Hirman.
Poslechněte si celý rozhovor s Karlem Hirmanem a další informace, audio je nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
