Karel Barták: Babiš nepochodil se zrušením povolenek, lídři EU se věnovali podružnostem
Nejvyšší představitelé 27 členských zemí Evropské unie se sešli ve čtvrtek na pozadí blízkovýchodní války rozpoutané Spojenými státy, která už má značné dopady na evropskou ekonomiku a hrozí mnohem závažnějšími důsledky. Byla to první příležitost zaujmout na nejvyšší úrovni stanovisko k tomuto nebezpečnému pohybu na světové scéně.
Lídři se zajisté shodli na obecných potvrzeních své oddanosti mezinárodněprávním principům, nevyplodili však žádný zásadní postoj, kterým by Evropská unie mohla ovlivnit dění na světové scéně. Bylo až směšné, že se hlavní debata točila kolem existence emisních povolenek a obchodování s nimi, tedy systému ETS.
Čtěte také
Nákup povolenek, které fungují od roku 2005, představuje pro podniky asi 11 procent konečné ceny energií; má tedy dopad na jejich hospodaření, i když ne rozhodující. Deset členských států včetně Česka požaduje, aby se průmyslu pomohlo tím, že budou tyto povolenky prostě zrušeny.
Pro Andreje Babiše (ANO) to byl hlavní smysl a cíl jeho účasti na schůzi Evropské rady. Podle vlastních slov se bil za zrušení tohoto systému, a to v zájmu záchrany konkurenceschopnosti českého, potažmo evropského průmyslu. Nebyl sám – podobně mluvili i další, v čele s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Úspěch?
Ukázalo se, že i když mají politici k dispozici stejné statistiky, vyvozují z nich velmi odlišné závěry. Proti odpůrcům povolenek se sešikovaly severské země, Nizozemsko, Francie i Španělsko. Německý kancléř Friedrich Merz označil dosavadní fungování systému povolenek za „velký úspěch“, který by neměl být zpochybňován.
Čtěte také
Evropské komisi lídři uložili, aby navrhla úpravy vedoucí k uklidnění cen elektřiny a „zachovala přitom základní roli“ systému ETS. Český premiér se pokoušel tento výsledek prezentovat jako úspěch, což bylo obtížné, protože prudce kontrastoval s jeho původními maximalistickými požadavky i zničující kritikou.
Na druhé straně je fakt, že komise vzala italské, české, polské, slovenské či bulharské stesky vážně – její šéfka Von der Leyenová se například zavázala, že z výtěžku z prodeje povolenek bude zřízen dekarbonizační fond v hodnotě 30 miliard eur, který bude sloužit primárně energeticky náročným provozům v chudších zemích Unie, tedy také v Česku.
Podružná věc
Téma emisních povolenek doprovázejí právě u nás značné a špatně pochopitelné emoce. Systém se mimořádně osvědčil – je jisté, že díky ETS je dnes Evropa daleko méně závislá na dovozu fosilních paliv, ropy a zemního plynu, které sama nemá.
Je tedy pochopitelné, že vlády většiny členských států považují za užitečné systém účinně kombinovat s výstavbou obnovitelných či jaderných zdrojů energie, vylepšovat ho a upravovat, ale zejména v něm pokračovat.
Prudký růst cen ropy a plynu způsobený americko-izraelskou válečnou operací proti Íránu jsou další v řadě varování, které dostává Evropa jako stále ještě průmyslová velmoc. Přijít v tuto chvíli s požadavkem na odstranění ETS je krátkozraké a kontraproduktivní. Ve srovnání s globálními výzvami, na které by Evropská unie měla na nejvyšší úrovni reagovat, je to i poněkud podružné.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
