Dodržování pravidel nemůže být důvodem pro odvolání ředitele Správy KRNAPu, říká šéf asociace parků

Nedostatečná komunikace podle něj jako důvod neobstojí, protože Správa Krkonošského národního parku prý s ministerstvem komunikuje proaktivně. 

Čtěte také

iROZHLAS

,Domluvili jsme se, že to nebudeme rozebírat.‘ Červený odmítl říct, proč skončil šéf KRNAP

„O důvodech nechci spekulovat, zaznívá jich mnoho. A dokonce si myslím, že už je nemá cenu zkoumat, protože pokud tam byly nějaké, které nebyly řečeny, tak by na veřejnosti nemusely obstát,“ soudí krajinný ekolog.

Podle zdrojů Hospodářských novin se o konec ředitele Böhnische zasazovala spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová, která ve volbách kandidovala za Motoristy a s národním parkem má dlouhodobé spory o přístup pro údržbu a zásobování.

„To by neměl být důvod pro odvolání, protože Správa jen trvala na dodržování platných pravidel. Tedy že vjezd je možný, ale jen na základě povolení, které je odůvodněné. Naprostá většina provozovatelů ten problém nemá a podmínky plní,“ podotýká Hošek.

Příroda bez limitů

Poukazuje na to, že do Krkonoš přichází velké množství návštěvníků, a to v průběhu celého roku, přičemž vedení parku podle Hoška přiměřeně balancuje mezi ochranou přírody a rozvojem regionu.

Čtěte také

KRNAP slaví 60 let a hrozí mu ušlapání davy turistů. Pomohlo by zavést vstupné nebo některé části zavřít?

„Ani Správa by nechtěla hory bez lidí. Dlouhodobě tam jsou různé typy využití toho území, včetně měkkého turismu, na kterém je místní byznys závislý a park s ním komunikuje. I když se podíváte na vyjádření samospráv, tak ty se tomu odvolání také divily,“ dodává.

V Česku podle Hoška stále panuje přesvědčení, že příroda je veřejným vlastnictvím, ve kterém si lidé mohou dělat, co chtějí. V zahraničí tomu je prý jinak: „I proto je výrazně upozaděnější diskuze, zda máme mít vstupné na chráněná území. Na polské straně Krkonoš ho bez problému platíte, u nás o tom diskuze ani nezačala,“ upozorňuje.

Situaci vnímá i v mezinárodním srovnání, a to z titulu své funkce šéfa asociace sdružující na 400 správců chráněných území a parků ve 40 zemích. „V Nizozemsku se nedávno mluvilo o výrazném snížení rozpočtů národních parků, ale ozvala se veřejnost, což je významná síla v politické debatě, a došlo k doplnění financí na adekvátní úroveň,“ uvádí.

„Záleží na národní kultuře. Vidíme i státy jako Slovensko, které bych nerad vzal jako příklad pro náš budoucí vývoj. Degradace národních parků a likvidace jejich správ je tam velice bolestivá,“ konstatuje Hošek.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Ptal se Petr Vizina.