Celé to vzniklo náhodou. Chtěl jsem si vystřelit z kolegy, vzpomíná tvůrce projektu Postapo Praha
Opuštěné Staroměstské náměstí, zarostlé Hlavní nádraží a polorozpadlé Národní muzeum. Tyto a další výjevy z postapokalyptické Prahy vytváří a na sociálních sítích ukazuje Václav Krejčí, motion designer a art director na TV Prima. „Celé to vzniklo náhodou. Chtěl jsem si vystřelit z kolegy, tak jsem vyfotil jeho kancelář a vytvořil jsem obrázek, jak by vypadala po tom, co by tam vybuchla bomba,“ říká Krejčí.
Čtěte také
„Tak jsem za ním šel a ukázal jsem mu to a když jsem viděl jeho zděšený výraz, tak jsem si uvědomil, že to má poměrně velkou sílu a že už je to natolik realistické, že už se tomu dá věřit. A tam jsem si uvědomil, že by s tím šly vlastně dělat zajímavé věci,“ vysvětluje a dodává:
„Poprvé jsem zkusil udělat video z Hájí, kde bydlím, a mělo to takový úspěch, že jsem se rozhodl, že v tom budu pokračovat dál,“ vzpomíná motion designer na vznik projektu Postapo Praha.
Stanice metra C
Původně měl v plánu, že začne vytvářet videa ze stanic metra. Nejdřív Háje, potom Opatov, Chodov a bude pokračovat po lince C. „Lidi si ale začali psát o jiné lokality, a tak jsem se rozhodl, že bych mohl vždycky pod tím videem dát hlasování, aby si lidi v komentářích napsali, jaké místo chtějí příště. A já se pak podívám, které místo se objevilo nejčastěji, a tam vyrazím,“ říká Krejčí.
Čtěte také
Zveřejnil i krátké video, na kterém je vidět jak svou postapokalyptickou vizi vytváří. O ztrátu know-how se ale nebojí. Je přesvědčený, že s postupem času bude vytváření videí jeho formátu čím dál tím snazší.
„Teď se do toho snažím šlapat co nejvíc a snažím se být na špičce tvůrců v Čechách, ale ono je to vytváření čím dál tím jednodušší. Na začátku to bylo náročnější, aby člověk dostal něco realistického, ale vývojáři umělé inteligence se snaží, aby to bylo pro co nejširší veřejnost, aby to opravdu dokázal úplně každý. Do roka, do dvou, ty obrázky, co z toho dostávám, bude umět vytvářet dítě na základní škole,“ myslí si.
Photoshop vs AI
Václav Krejčí vystudoval dvě školy zaměřené na grafiku a reklamu. Zájem o grafiku ale má už od dětských let.
„Ve 12 letech jsem poprvé otevřel Photoshop a od té doby jsem v tom vlastně furt. Technologie se od té doby změnila neuvěřitelně. Já vlastně ani nevím, jak to popsat, protože ten obor se mění tak šíleným způsobem, že to, co se někteří lidé učili posledních 15 let, je vlastně skoro smáznuté,“ míní motion designer.
Čtěte také
Grafika jako obor ale podle Krejčího stále má budoucnost.
„AI je pořád jenom nástroj. Já si musím zařídit fotky, z nich pomocí umělé inteligence udělám statickou stylizaci do toho postapa, v další umělé inteligenci to zase rozanimuju, ale pořád musím vědět, co tam chci dělat. Musím tam mít nějakou kameru, nějaké světlo, hudbu. A potom přichází klasická postprodukce. Není to tak, že by za vás ta umělá inteligence udělala všechno. Vlastně je to spíš takový novodobý nástroj, jako dříve byl třeba Photoshop.“
Má Václav Krejčí při vytváření obsahu nějaké stanovené hranice? A proč nevytváří i pozitivněji laděný obsah? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


