Povstání ve varšavském ghettu. Ozbrojený odpor Židů, který málokdo z bojovníků přežil
K pevným bodům socialistického kalendária svátků patřil i mezinárodní den žen, silně ideologicky zpolitizovaný. Jak se slavil, připomene repríza pořadu Archiv Plus Pavla Hlavatého. A po něm se Ivan Štern v repríze Historie věčně živé zamyslí nad průběhem, výsledkem a především smyslem povstání ve varšavském ghettu v letech druhé světové války.
Čtěte také
Je duben roku 1943. Židé po celém světě slaví svůj nejvýznamnější svátek, Pesach. Připomínají si jím osvobození národa z egyptského otroctví. Připomínají si jej i ve varšavském ghettu, v té chvíli už poloprázdném.
Většinu jeho obyvatel nacisté odvezli transporty na východ, údajně do Ruska. Měli si tam najít nový domov. Ve skutečnosti putovali do plynových komor v Osvětimi a v Treblince. Přestože nacisté svůj záměr úzkostlivě tajili, nezůstal skryt podzemnímu židovskému hnutí v ghettu.
Antisemitismus trval dál
Rozhodlo se proto odpovědět povstáním. Na ně se celé dlouhé předchozí měsíce velmi trpělivě, soustředěně a systematicky připravovalo.
Čtěte také
Povstání v ghettu, které trvalo od 19. dubna do 16. května 1943, velká část bojovníků nepřežila. Buď padli v boji, nebo uhořeli v nacisty systematicky zapalovaných domech, anebo byli bezprostředně po tom, co se vzdali, postaveni ke zdi a zastřeleni.
Jen několika málo povstalcům se podařilo uniknout a přežít. Jedním z nich byl i jeden z velitelů povstání, Marek Edelman. Po válce významný polský kardiolog a aktivní odpůrce komunistické diktatury.
Povstání v ghettu však polské židy s ostatními Poláky nespojilo. Polský antisemitismus pěstovaný po válce hlavně komunisty trval dál. Jeho příčiny Marek Edelman mimo jiné hledal i ve špatném svědomí.
Poslechněte si celé Návraty časem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
