Pět faktů, které o MDŽ nevíte, nebo jste už zapomněli

1. Původně se jmenoval Mezinárodní den pracujících žen. Vůbec poprvé jej slavili 28. února 1909 v New Yorku jako připomínku stávky textilních dělnic. Ta se uskutečnila o rok dříve a městem tehdy pochodovalo 15 tisíc žen, včetně mnoha imigrantek. Monstrózní odborová akce tehdy udivila celý svět.

2. První klasický Mezinárodní den žen se slavil až 8. března 1914. Datum bylo zvoleno jen proto, že to byla neděle, kdy měla většina žen volno a mohla se účastnit masové akce. Tradice se ale uchytila a už to tak zůstalo.

3. V Sovětském svazu vyhlásili MDŽ oficiálním svátkem už v roce 1917. Už se ale tolik neví, že ruské ženy 8. března 1917 uspořádaly v Petrohradu mohutný protest, kterým fakticky začal pád carismu. Sedm dní po jejich demonstraci car Mikuláš II. abdikoval. Svátek se pak ovšem stal doménou komunistických zemí. Teprve v roce 1977 jej vzaly za svůj i Spojené národy. Od roku 1996 OSN na každý rok vyhlašuje konkrétní téma MDŽ, letos je to podle Independentu heslo „Mít odvahu ke změně.“

4. Podle OSN je svátek dnem, kdy je třeba připomínat si úspěchy žen bez ohledu na jejich národnostní, etnické, jazykové, kulturní, ekonomické a politické rozdíly. Svátek má být příležitostí dívat se především do budoucna a hledat možnosti a příležitosti pro budoucí generace žen.

5. Komunistické dědictví ovšem MDŽ poněkud zatěžuje. Oficiálním svátkem je 8. března pouze v Afghánistánu, Kambodži, Mongolsku, Vietnamu a Zambii. „V Číně, Nepálu a na Madagaskaru dnes mají volno pouze ženy, na mužskou populaci se svátek nevztahuje,“ uzavírá britský deník Independent.

Podívejte se medailon žen, které získaly Nobelovu cenu