„Muži nebrečí.“ „Chlapi si nestěžujou.“ Co brání mužům s duševními problémy říct si o pomoc?

Čtěte také

Wellness průmysl mění krizi „mužství“ v nový byznys model

Co o duševním zdraví českých mužů vlastně víme? Nejčastějším citovaným údajem je už zmiňovaný poměr sebevražd. Podle statistického úřadu i v roce 2024 to stále bylo čtyři ku jedné v neprospěch mužů. Navíc za poslední pětiletku dobrovolně odcházelo ze života nejvíc mužů z věkové skupiny 45 až 49 let.

„Je všeobecně známo, že muži vyhledávají tu pomoc později. Toto ještě může být taky další faktor, že ženy přece jenom ochotněji mluví o svých potížích a případně i vyhledávají tu pomoc. Často je to vidět třeba u partnerských problémů, kde to jsou většinou ženy, kdo iniciují setkání s psychologem,“ vysvětluje klinický psycholog z Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss.

Pozdější načasování

Psychoterapeut Marek Rubricius, který se věnuje duševnímu zdraví mužů v projektu Movember, poskytuje krizovou intervenci a působí taky při Západočeské univerzitě v Plzni, by obecně řekl, že se muži v posledních dekádách nebojí oslovit odborníka při potížích.

Čtěte také

Psychiatr: Pomůže psilocybin s depresemi u pacientů s roztroušenou sklerózou? Hledáme dobrovolníky

„Je to určitě maličko odbrzděnější než v dřívější době, ale ty jinakosti oproti ženám tam samozřejmě jsou. Muži sice podle statistik méně trpí, ale zase si častěji berou život. A to teda odkazuje jednoznačně na nějaký point, po kterém se můžeme bavit, že muži trpí v podstatě úplně stejně, ne méně než ženy, že se jich týkají podobné propady, ale v čem je to jiný? V tom načasování té pomoci. V nějaké prevenci: Necítím se dobře, asi bych to měl řešit, někde bych to měl říct,“ popisuje.

„A tam se teda pak opravdu vynořuje to mužství, nebo takový mužský přístup, který si nemyslím, že je nám daný do vínku, ale maličko sociálně kulturníma vzorcema a výchovama, že muži nebrečí, chlapi si nestěžujou a dokud neklečíš, tak musíš bojovat, a tak dál, a tak dál, což trošku potom brzdí v tom, jít si říct o pomoc,“ dodává Rubricius.

V poslední době se to ale podle jeho mínění proměňuje, což můžeme vnímat nejenom v oblasti duševního zdraví, ale třeba i co se týká výchovy chlapců, kteří nejsou tak tvrdě vychovávaní. 

Nabídnout pomoc

Jak pomoci mužům s duševními problémy? „Na začátku bývá prosté dotazování, jako: Co se to s tebou děje? A když je zřetelné, že vlastně není možné pomoct nějakými běžnými prostředky, rozmluvou, diskuzí a tak, tak si myslím, že by bylo na místě zvažovat, jestli by ten muž se neměl jít někam poradit, řešit to s někým jiným než s rodinným příslušníkem, který je samozřejmě ovlivněný tou konkrétní situací v té konkrétní domácnosti,“ radí psycholog Preiss.

Čtěte také

Temno, strach, úzkost. S léčbou depresí mohou pomoci psychedelika, zkoumá to vědecký dokument

„A pak asi bych se přimlouval za návštěvu psychologa, psychoterapeuta. Tedy požádal bych toho rodinného příslušníka, toho muže, aby navštívil odbornou pomoc, pomohl bych s vyhledáním té pomoci, nasměřováním, a pak ten další krok bych asi nechal na něm,“ dodává. 

Psychoterapeut Marek Rubricius zase doporučuje využít třeba nějakou službu zaměřenou přímo na muže, třeba workshopy Ligy otevřených mužů, nebo pomáhá mít nějaký vztah, kde si muž může dovolit být nedokonalý. Třeba kamaráda, kterému věří a svěřuje se mu. 

Jaké novinky do terapie přináší umělá inteligence? A co pro sebe může udělat každý muž sám? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno. Připravila ho Lenka Pištěková.