Luboš Palata: Tisícům Čechů v Perském zálivu Česko nedokázalo pomoci. Je to memento
Pokud bude americký prezident Donald Trump přistupovat k vojenským útokům na různé země světa tak ledabyle, nahodile a impulsivně jako dosud, tak aby se člověk bál vystrčit nos zpoza Česka.
Dovolená v zemích Perského zálivu, kterou nenadálé útoky Spojených států a Izraele změnily v drama pro mnoho tisíc Čechů a další desítky a desítky tisíc lidí z celého světa, nebyla rozhodně nic rizikového, nic před čím by české úřady lidi varovaly.
Čtěte také
Popravdě řečeno, z hlediska bezpečnosti to vycházelo lépe pro Perský záliv, než třeba pro pláže v Egyptě. Vedle dovolených se navíc z tamních prozápadních zemí stal z hlediska globální světové letecké dopravy celosvětový hub, přes který směřovaly lety ze všech a do všech koutů planety.
Jenže, když se Izraeli naskytla příležitost zabít na jednom místě desítky íránských politiků, v čele s těmi vůbec nejvyššími, a získal k tomu souhlas a podporu Spojených států Donalda Trumpa, tak šlo toto všechno stranou.
Celý obrovský turistický a realitní byznys amerických spojenců v oblasti, podnikání globálních aerolinek, ropa, plyn, prostě všechno. A někde mezi tím uvázly jako takzvaná „vedlejší oběť“ i tisíce Čechů.
Česká závist a nenávist
Reakce Babišovy vlády nebyla celkově dobrá. Ne nijaká, ale pomalá, chaotická, nedokonalá a jen velmi částečná. Ne, že by to jinde bylo o moc lepší. Chaos, který USA a Izrael a odvetná odpověď Íránu způsobily, je tak obrovský, že asi žádná vláda světa nemá dost prostředků, technických ani finančních, se o své občany, kteří se nemohou dostat domů, dokonale postarat.
Čtěte také
Je to taková situace covid dva, nebezpečná navíc v tom, že podobných situací může s touto americkou administrativou rychle přibývat.
Samozřejmě, že nárok na to, že vás český stát musí v takových situacích dopravit domů, nebo se o vás postarat, prostě neexistuje. Přesto ale ministerstvo zahraničí tady právě pro tyto případy je a je to jeden z jeho zásadních úkolů.
Když to shrnu, tak se ministerstvo, se šéfem úřadu Petrem Macinkou v čele, prostě nevyznamenalo.
Ještě horší je česká míra závisti a nenávisti, která se na sociálních sítích obrátila proti těm, kteří se do Perského zálivu před válkou vydali. Včetně rodin s dětmi, které v té době měly jarní prázdniny. Je to nesmírně hloupé, protože dovolená v tomto regionu nebyl žádný nedosažitelný luxus, ale jedna z nejvíce dostupných variant v kategorii „moře v zimě“.
Snad to všechno, s tím jak Íránu docházejí rakety, dobře dopadne. Češi se vrátí nějak domů a nikdo z nich nezahyne. Pachuť a další zvýšení pocitu nejistoty současného světa ale zůstane. A bohužel i pocit, že náš stát vás prostě může v cizině nechat na holičkách.
Autor je evropským editorem Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
